Průmyslový sever Čech hlásí meziroční pokles pracovních nabídek o 10 %

Mzdy v celé republice stále rostou, meziročně o 7-8 %, růst ovšem začíná zpomalovat. Nejvíce si letos polepšili pracovníci na nejnižších pozicích, a to bez ohledu na obor, ve kterém jsou zaměstnáni. Stejně jako v téměř všech oblastech ČR je i v severních Čechách nejvíce volných pracovních míst ve výrobě, na Liberecku navíc i v IT. I když se v některých podnicích objevují případy omezování výroby či zavádění průmyslové automatizace, firmy mají stále problém s obsazováním pozic operátorů výroby, elektrotechniků, elektromechaniků, mechatroniků, zámečníků a seřizovačů. Do značné míry je to dáno i tím, že mladá generace nejeví o tyto obory zájem. V souvislosti se zaváděním automatizace do výrobních provozů je velký hlad i po programátorech robotů a tradičně firmám chybí IT experti nejrůznější specializace. Dostatek kandidátů je naopak patrný v administrativě, volní uchazeči o práci se objevují i v oblasti nákupu a logistiky.

Nedostatek pracovníků na nejrůznější technické pozice je dán tím, že řada lidí ze severních Čech odchází za prací mimo region. Z Ústecka nejčastěji do Prahy, z Karlovarska zase do Německa. „Za stejnou práci zde dostanou výrazně lepší mzdu. Výjimkou není ani každodenní dojíždění,“ vysvětluje Michaela Drncová z ústecké pobočky Grafton Recruitment. Problémem je i nedostatek absolventů technických středních i vysokých škol. Pro nedostatek zájmu ze strany studentů se dokonce některé obory ani neotvírají. „Chybějící zaměstnance do výroby firmy intenzivně hledají v zahraničí, zejména na Ukrajině a v Polsku. Cizinci tak v řadě výrobních firem tvoří až třetinu všech zaměstnanců,“ říká Kateřina Sýkorová z liberecké pobočky Grafton Recruitment, a dodává: „Na IT pozice do firem, kde není podmínkou znalost češtiny, se zase často nabírají experti z Indie.“ Úbytek volných pracovních míst, který je letos patrný, bude s největší pravděpodobností pokračovat i v průběhu roku 2020. S tím se ponese i snížení tlaku na růst mezd. Firmy tím získají prostor na stabilizaci svých týmů, věnovat se chtějí zejména rozvoji dovedností svých lidí. Očekává se, že příští rok bude také přát interním kariérním posunům.

Nejčastěji obsazovanou pozici představují v regionu operátoři výroby, kteří si na Ústecku a Liberecku mohou vydělat 19-30 tisíc korun měsíčně. Ve srovnání s pražskými mzdami, kterým region severních Čech musí často konkurovat, jsou místní mzdy často i o desítky procent nižší. Nejvíce je to patrné v informačních technologiích, kde u některých pozic dokonce platí, že tam, kde severočeské mzdy končí, tam pražské začínají. Na druhou stranu se firmy snaží zaujmout na poli nefinančních benefitů. Dle Michaely Drncové například poskytují služby maséra či lekce jógy v pracovní době, hradí plnou hodnotu stravenek anebo nabízejí právní konzultace pro soukromé účely. Najdou se i zaměstnavatelé, kteří maminkám odcházejícím na mateřskou dovolenou věnují kočárek. V IT si nejvíce vydělá ředitel IT (Liberecko 90-140 tisíc, Praha 150-250 tisíc), nejméně specialista technické podpory 1. stupně (Ústecko 22-30 tisíc, Praha 35-40 tisíc). Softwarový architekt si vydělá na Liberecku 60-90 tisíc, v Praze 100-150 tisíc, vývojář C/C++ s 0 až 3 lety praxe na Ústecku bere 30-50 tisíc, v Praze 45-70 tisíc.

Ve výrobě má nejvyšší mzdu vedoucí závodu, který si měsíčně na Ústecku přijde na 100-200 tisíc, na Liberecku 120-200 tisíc, následují technický ředitel (80-125 Ústecko, 100-130 Liberecko) a vedoucí výroby (až 120 tisíc). Nejnižší mzdy mají naopak výrobní dělníci a operátoři výroby spolu s řidiči VZV a lakýrníky. Ředitel nákupu a logistiky bere na severu Čech 95-145 tisíc (Ústecko), naopak skladníkova mzda často začíná na 20 tisících (Liberecko).

Zajímavé jsou rozdíly v ohodnocení jednotlivých pozic ve financích. Zatímco například hlavní účetní si na Liberecku vydělá 40-60 tisíc, na Ústecku 55-90 tisíc. Rozdíl je vidět i na pozici mzdový účetní, zaměstnanec na tomto postu si na Liberecku vydělá 28-45 tisíc, na Ústecku 35-50 tisíc.