Investiční pobídky ve střední a východní Evropě lákají firmy z oblasti výzkumu a podnikových služeb

Mezi významné hráče v této oblasti patří i Česká republika, která nabízí nejen osvobození od daně z příjmů právnických osob, ale i dodatečné dotace na investice do výzkumu a vývoje. Díky stabilnímu podnikatelskému prostředí, bezpečnosti země a dostupnosti kvalifikovaných talentů zůstává atraktivní destinací pro zakládání center podnikových služeb či R&D center.

Dynamický růst tohoto sektoru potvrzují i aktuální údaje oborové asociace ABSL – v roce 2024 vzrostl segment podnikových služeb v Česku o 9 %, přičemž celkově v něm nyní pracuje již 175 000 lidí. V hledáčku investorů z toho sektoru je nejčastěji Praha a Brno, s rozvojem kancelářského trhu ve větších regionálních městech však na atraktivitě získává i Ostrava, Plzeň či Pardubice.

„Většina zemí se zaměřuje na podporu průmyslových a výzkumných projektů. Kancelářské projekty však mohou využít finanční podpory prostřednictvím peněžních dotací a daňových pobídek ve většině regionálních center. Pobídky mohou být značné, některé dosahují až 30 000 EUR na nového zaměstnance, což je realita například v Chorvatsku. Pronajímatelé kanceláří mohou tyto pobídky využít ke zvýšení atraktivity pronájmu, protože nájemci upřednostňují lokality s finanční podporou,“ komentuje výsledky analýzy Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.

„Pronajímatelé často existenci pobídek přehlížejí, přitom ale v některých lokalitách mohou přímo těžit z opatření, jako je osvobození od daně z nemovitosti. Ve většině zemí střední a východní Evropy nájemci při rozhodování o lokalitě přitom pobídky zohledňují. Rozdíly v pobídkách mohou být až pětinásobné,“ dodává Josef Stanko.

Nájemci, zejména velké výrobní podniky a centra podnikových služeb, považují dostupnost veřejné podpory při výběru lokality za jeden z klíčových faktorů. Jsou-li dvě nemovitosti srovnatelné z hlediska nákladů, polohy a dostupnosti pracovní síly, ale jedna z nich se nachází v regionu, který nabízí vyšší úroveň podpory, pravděpodobnost jejího pronájmu se výrazně zvyšuje.

Mezi pobídky v jednotlivých zemích patří například:

• Česká republika nabízí osvobození od daně z příjmů právnických osob a dodatečné dotace na investice do výzkumu a vývoje.
• Bulharsko nabízí vysokou míru podpory, ale spoléhá především na všeobecné daňové úlevy.
• Chorvatsko poskytuje rozsáhlé daňové a peněžní pobídky, včetně podpory na vytváření pracovních míst a investic do high-tech zařízení.
• Estonsko má nižší míru podpory, ale dotuje projekty výzkumu a vývoje granty až do výše 2 milionů EUR.
• Maďarsko agresivně vyjednává o peněžních grantech a úlevách na dani z příjmu právnických osob až do výše 80 % po dobu maximálně 13 let.
• Polsko umožňuje získat maximální podporu povolenou EU a v poslední době zvýšilo granty pro průmyslová odvětví související s uhlíkově neutrální (net zero) ekonomikou a pro projekty spřažené s výzkumem a vývojem.
• Rumunsko poskytuje vysokou míru podpory, ale zaměřuje se především na investice do zpracovatelského průmyslu.
• Srbsko se přizpůsobuje strukturám podpory v EU a nabízí peněžní granty a daňové prázdniny.

„Střední a východní Evropa zůstává pro investory vysoce konkurenceschopná. Objemy investic v roce 2024 potvrzují oživení regionu, přičemž Polsko zaznamenalo 138% nárůst. Děje se tak po slabém roce 2023, který byl v celém regionu poznamenán stagnací a recesí. Odhady společnosti Colliers naznačují, že z hlediska ekonomické aktivity došlo k zotavení a průměrné tempo růstu ekonomik střední a východní Evropy se ztrojnásobilo z 0,6 % v roce 2023 na 1,9 % v roce 2024; s 2,9% růstem HDP vede Polsko. Odhady pro rok 2025 naznačují další zrychlení, přičemž Polsko by mělo dosáhnout 3,5 %,“ vysvětluje Grzegorz Sielewicz, vedoucí oddělení Economic & Market Insights pro střední a východní Evropu ve společnosti Colliers.

Trh s kancelářskými prostory ve střední a východní Evropě se vyvíjí v souvislosti s geopolitickými změnami a trendy v oblasti hybridní práce. Přestože region zaostává za západní Evropou, zaznamenává silný růst. Hybridní způsob práce podporuje poptávku po chytrých a flexibilních prostorách, zatímco starší budovy se naopak potýkají s dodržováním ESG. Zelená dohoda EU urychluje potřeby modernizace. Navzdory globálním problémům těží trhy střední a východní Evropy z nízké nabídky kancelářských prostor na obyvatele, nízké míry neobsazenosti a kvalifikované pracovní síly, což je hnací silou dalšího růstu.