32 procent Čechů preferuje značkové oblečení
rendovou módu nakupují podle očekávání zejména mladé ženy, pro které je vzhled oděvů často důležitější než jeho funkčnost a pohodlí. 32 procent dotázaných preferuje značkové oblečení, častěji to jsou muži; naopak 45 procent Čechů tvrdí, že značka pro ně není příliš důležitá. 40 procent lidí si nemůže dovolit kupovat oblečení, jaké by si přáli. Tato zjištění (a velká řada dalších) vyplývají ze studie GfK Fashion.
České ženy a muži se od sebe v mnohém liší, pokud jde o nákupy oblečení a obuvi. Šatník žen je podle očekávání mnohem bohatší, zatímco muži se v průměru spokojí s menším počtem kusů. To je zcela v souladu s tím, že pro ženy (a zejména ty nejmladší, do 25 let) je nákup módy často zábavou, průměrný muž nakupuje spíše z nutnosti.
Ženy a mladší lidé také více nakupují dle trendů a vzhled oděvů je pro ně často důležitější než funkčnost a pohodlí. To je i postoj typický zejména pro větší města – lidé v menších sídlech oděvy častěji vybírají dle jejich funkčnosti a pohodlnosti; podobné preference mají také rodiče s dětmi a starší lidé).
„Jen asi třetina dotázaných (32 procent) preferuje značkové oblečení. Potvrzuje se časté tvrzení, že Češi značky zas tak moc neprožívají – 45 procent dotázaných totiž tvrdí, že značka oblečení není příliš nebo vůbec důležitá. Toto tvrzení se ale v budoucnu jistě změní, protože podíl těchto „odmítačů“ značek je nejnižší v mladších věkových skupinách – značkovému oblečení tedy postupně dorůstají zákazníci. Zájem o značkové oblečení klesá s věkem a naopak stoupá s rostoucím příjmem nakupujících, u mužů je vyšší než u žen,“ říká Martina Drtinová, vedoucí projektu v GfK.
Dvě třetiny těch, kteří značkové oblečení a obutí preferují, tvrdí, že značka je pro ně zárukou kvality výrobku. Především image a životní styl značka oblečení reprezentuje pro 12 procent nakupujících (hlavně bezdětní, s vyššími příjmy).
Zhruba 40 procent dotázaných uvádí, že si zcela či částečně nemůže dovolit kupovat oblečení, jaké by si přáli. Jsou to zejména mladí lidé (kteří mají na oblékání vyšší nároky) a nejnižší příjmové skupiny – důvodem k nenakupování podle představ jsou totiž v drtivé převaze případů nedostatečné finance spolu s vysokými cenami vysněného oblečení.
