V sektoru HoReCa změnilo zaměstnání 43 % zaměstnanců
Z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že v uplynulých šesti měsících změnilo zaměstnání 19,8 % Čechů. Další pětina lidí si aktuálně jinou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. V oblasti hotelnictví a stravování (HoReCa) změnilo zaměstnání 43 % zaměstnanců.
„Míra spokojenosti českých zaměstnanců, procento těch, kteří hledají nové pracovní příležitosti, a podíl těch, kteří za posledních šest měsíců skutečně změnili zaměstnání, zůstaly ve srovnání s předchozími obdobími téměř stejné. Je zřejmé, že pandemie s trhem práce zatím výrazně nepohnula,“ komentuje Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad. Co se mění, je mentalita zaměstnanců. Jistota práce se pro ně stává klíčovou a díky tomu roste i loajalita k zaměstnavatelům. Mnozí respondenti v průzkumu naznačují, že by byli ochotni činit nejrůznější ústupky, jen aby si udrželi své zaměstnání. Například 18 % pracovníků z celého světa uvádí, že by si v případě potřeby navýšili pracovní hodiny, a to i bez zvýšení mzdy, dalších 30 % by zase bylo ochotných převzít jinou roli, pokud by o to byli požádáni. Desetina respondentů by přistoupila i na snížení mzdy.
Kdo změnil zaměstnání a proč?
Během posledního půl roku změnilo zaměstnání 19,8 % lidí. Míra fluktuace byla vyšší u mužů (22,2 %) než u žen (17 %), nejčastěji šlo o nejmladší věkovou kategorii zaměstnanců 18 až 24 let. Nejčastějšími důvody pro změnu zaměstnavatele byly dle respondentů průzkumu shodně získání lepších pracovních podmínek (28,6 %), osobní důvody (28,6 %) a touha po změně (28,6 %). Pokud jde o obory, tak k největší fluktuaci zaměstnanců došlo v oblasti hotelnictví a stravování, kde práci zejména z organizačních a osobních důvodů změnilo celých 43 % zaměstnanců, dále ve výrobě potravinářských výrobků (38,5 %) a také v telekomunikacích a poštovních/doručovacích službách (25 %). „Velké pohyby v sektoru HoReCa jsou logické vzhledem k tomu, že právě restaurace a hotely jsou nejvíce omezeny vládními protipandemickými opatřeními,“ komentuje Alžběta Honsová a dodává: „Nejvíce pracovníků z této oblasti přešlo v průběhu podzimu do logistiky a e-commerce.“
Kdo hledá novou práci?
Novou práci si aktivně hledá 5,2 % dotazovaných a 14,6 % se po nových pracovních nabídkách a příležitostech poohlíží. Nejaktivněji nové zaměstnání hledají muži v nejmladší věkové kategorii 18-24 let (25 %) a ženy ve věkové kategorii 35 – 44 let (22 %). „Ženy, které hledají novou práci, jsou nejčastěji maminky, které zvláště nyní, v době vládních opatření a distanční výuky musí skloubit péči o děti s pracovními povinnostmi. Zajímají je proto zejména nabídky, které umožňují časovou flexibilitu,“ vysvětluje Alžběta Honsová.
Kdo má obavy ze ztráty zaměstnání?
Podíl zaměstnanců, kteří se velmi obávají, že by mohli přijít o práci, činí 10 %. Mírně více se obávají ženy (11 %) než muži (9 %). Podle Alžběty Honsové mají relativně největší obavy ze ztráty práce lidé pracující v oblasti telekomunikací a poštovních/doručovacích služeb, v sektoru HoReCa, v oblasti financí a pojišťovnictví a v sektoru obchodu a služeb.