Švarc systém (nebo také „schwarz systém“) je označení ekonomické činnosti, která je vykonávána výhradně pro jednoho zaměstnavatele ve smyslu tradičního zaměstnání, ale na základě živnostenského listu. To fakticky znamená, že osoba pracuje pro firmu, která za ní neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Odvodné provádí sám za sebe živnostník. Systém je známý od počátku devadesátých let, kdy s ním přišel podnikatel Miroslav Švarc a začal tímto způsobem podnikat. Své tehdejší zaměstnance propustil, nechal jim zřídit živnostenské listy a následně je znovu zaměstnal. Jeho finanční obcházení se znelíbilo státním institucím, a tak byl tento způsob činnosti v zákonu o zaměstnanosti výslovně zakázan. Při vzniku nového zákoníku práce byl zakazující paragraf vypuštěn a švarcsystém se dostal do tzv. šedé zóny. Nebyl přímo zakázán, ani nebyl povolen. Státní správou přesto zůstal považován za jeden ze způsobů daňového úniku.

Zaměstnavatelé mají povinnost zajišťovat plnění běžných úkonů vyplývajících z předmětu jejich činnosti pomocí svých zaměstnanců, které k tomuto účelu zaměstnávají v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Z této obecné povinnosti vymezuje výjimky, ve kterých plnění běžných úkolů může zajišťovat jiný subjekt.

• fyzická osoba (případně s pomocí svého manžela/dětí) nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků/členů
• zajišťuje-li je dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce
• svěří-li se právnická nebo fyzická osoba jinému zaměstnavateli

Důvod proč dochází k využívání švarc systému je jednoduchý. Je to hlavně úspora zaměstnavatele na zákonných odvodech státu (daně, pojistné), které odvádí za běžného zaměstnance nepracujícího na živnostenský list. Navíc zaměstnavatel nemusí dodržovat práva zaměstnanců, které určuje zákoník práce (např. nárok na příplatky za přesčasy, nárok na dovolenou, nemocenská atp.).

Pozor: Zákaz švarcsystému neznamená, že byste nemohli uzavírat smlouvy podle obchodního nebo občanského zákoníku (např.: smlouvu o obchodním zastoupení, mandátní smlouvu, smlouvu o zprostředkování či smlouva o dílo aj.). Jen si musíte dát pozor na to, aby ve skutečnosti nezakrývaly závislou práci.

Kontrola

Kontrolou nelegálního zaměstnávání je pověřen Státní úřad Inspekce práce. Určité kompetence má i Úřad práce. Nejčastěji budou kontroly probíhat v oborech stavebnictví, maloobchodě, v IT a v restauračních a ubytovacích službách. V těchto oborech je využívání švarc systému nejčastější. Další kontroly budou probíhat na základě udání. Tento způsob je obvyklý pro konkurenci, která neustojí vaše nižší ceny založené na zaměstnávání OSVČ.

Pokuta

Osobě, která je zaměstnána na tzv. švarc systému, může být udělena pokuta až 100 tisíc Kč. Firma, které zaměstnávají osoby na švarc systém hrozí pokuta od 250 tisíc Kč až do 10-ti milionů Kč.

Jak poznat, že pracuji na švarc systém?

Zákon nedefinuje znaky, které prokazují švarc systém. Znaky jsou dány výkladem pojmu závislá práce, přičemž nemusí být splněny všechny znaky na to, aby byly pracovní vztahy označeny za švarc systém. Zároveň to neznamená, že najde-li se shoda v některém z prvků, který charakterizuje švarc systém, bude podnikatel obviněn z nelegálního zaměstnávání. Vždy záleží na rozhodnutí konkrétního inspektora (v tomto lze spatřovat jedno z nejvíce problematických míst úpravy zákona).

Neexistuje zaručená definice toho, jak rozpoznat švarc systém. Obecně pak lze definovat několik následujících atributů:

1) vystupování jménem zaměstnavatele – OSVČ by měla vystupovat sama za sebe nikoliv jménem právnické osoby (svého zaměstnavatele). To souvisí i s tzv. doplňkovými atributy – vizitky, e-mailová schránka, podpis v mailech atp.

2) pravidelné a stejné odměny – OSVČ fakturuje pravidelně pouze jednomu zaměstnavateli a dostává pravidelně stejnou částku (to platí i u stejné hodinové sazby či výše odměny). Práce, kterou pro podnikatele vykoná jeho zaměstnanec, je dražší než stejná práce provedená živnostníkem.

3) práce pro jednoho zaměstnavatele – to, že pracujete pro jednoho zaměstnavatele neznamená švarcsystém, ale pokud máte zakázáno pracovat pro jiného podnikatele, jde již o znak skryté závislé činnosti.

4) OSVČ využívá pracovní nástroje zaměstnavatele – nemají spolu uzavřenou smlouvu o pronájmu pracovních nástrojů (např. notebooku). Jestliže povaha činnosti vede k tomu, že musí být vykonávána přímo v pobočce/sídle zaměstnavatele, je nutné upravit nájem pomůcek/zařízení. Toto případné nelegální využívání pomůcek se řadí k nejdůležitějším znakům švarcsystému.

5) pevně stanovená pracovní doba – pokud má OSVČ pro daného zaměstnavatele pevně stanovenou pracovní dobu, ukazuje to na švarcsystém. Zaměstnavatel by neměl docházku OSVČ evidovat nebo hlídat.

6) vztah nadřízenosti a podřízenosti a odpovědnost za škodu – nepracuje-li OSVČ v tzv. švarsystému, pak bude vztah mezi ním a zaměstnavatelem rovnocenný. Švarsystém může být dokázán i tím, že bude OSVČ zařazena do organizační struktury zaměstnavatele. OSVČ ručí za škodu způsobenou třetí osobě celým svým majetkem. V žádném případě neručí za škodu či její část zaměstnavatel.

7) velmi úzká specializace – riziko švarcsystému se zvyšuje, pokud je specializace odborníků málo vymezená (lepší je podrobně vymezit specializaci odborníka). Ve smlouvě by zároveň neměla být ujednání typická pro pracovní smlouvy (např. nárok na placené volno či dovolenou).