„Superhomeoffice“ jako řešení nedostatku pracovních sil
Obtíže spojené s hledáním nových pracovníků vedou stále více firem k tomu, že se začínají po zaměstnancích poohlížet i ve vzdálenějších lokalitách. Rostoucí popularita práce z domova tak nabízí nejen vítaný benefit pro zaměstnance a úsporu pro firmy, ale umožňuje i nábor pracovníků v oblastech, které by byly pro klasické dojíždění do práce příliš vzdálené.
Centra podnikových služeb jsou už tradičně na špici, pokud jde o možnost práce z domova. Dle průzkumu ABSL dnes 78 % center podnikových služeb umožňuje využívat home office všem svým zaměstnancům, 89 % center pak tuto možnost nabízí většině pracovníků. Zároveň roste podíl těch, kteří pracují z domu více než půlku pracovní doby. „Práce z domova představuje nejen úsporu času pro zaměstnance, kterým odpadá dlouhé dojíždění, ale přináší i možnost náboru v lokalitách vzdálenějších od velkých měst, kde typicky centra podnikových služeb sídli. Tím de facto přináší další možnosti kvalifikované práce do regionů, které často trpí odlivem mladých lidí,“ říká Jonathan Appleton, ředitel ABSL.
Vysoké procento pracovníků využívajících home office v oblasti podnikových služeb vyniká zvláště v kontextu celkových dat ohledně využívání práce z domova v celé Evropské unii. Podle analytického projektu Evropa v datech patří zatím Česká republika, pokud jde o práci z domova, v rámci EU k podprůměru. Zatímco v celé Unii dosahuje počet pracovníků, kteří aspoň občas využívají home office, pěti procent, u nás jsou to pouhá čtyři procenta pracujících. Alespoň občas v ČR pracuje z domova 280 000 lidí. Nejčastější je home office v Nizozemsku, kde této možnosti využívá každý sedmý pracující, nejméně pracují lidé z domova v Bulharsku a v Rumunsku – jen 0,3 resp. 0,4 %.
Zajímavé je také věkové složení pracovníků, kteří nejraději využívají home office. Oproti předpokladům netvoří jejich největší část nejmladší generace, byť i pro tu je flexibilita a alespoň částečná možnost práce z domova velmi důležitá. Největší podíl zaměstnanců pracujících z domova tvoří dle průzkumu ABSL zkušenější pracovníci a manažeři.
„Práce z domova je oblíbená z mnoha důvodů, nejvíc ovšem kvůli možnosti lépe skloubit pracovní povinnosti s péčí o děti a dále kvůli úspoře času stráveného dojížděním,“ říká Lenka Pospíšilová, HR Business Partner společnosti SAP Services, jednoho z největších center podnikových služeb v ČR, a dodává: „Dokonce se stává, že někteří zaměstnanci dojíždějí do našich kanceláří jen jednou za týden, protože náplň jejich práce nutně nevyžaduje fyzickou přítomnost v kanceláři. Jejich pracovní nasazení a výkon jsou totožné jako u všech ostatních kolegů, pouze jim odpadá nutnost dojíždění. Myslím, že popularita práce z domova bude stoupat, a to vzhledem k nedostatku kvalifikovaných pracovníků v Praze a s tím spojeným náborem mimopražských zaměstnanců.“
Zatímco benefit ve formě úspory času pracovníků je zřejmý, méně si lidé uvědomují to, že home office výrazně šetří i jejich peníze. Podle studie společnosti TECLA, která působí v oblasti IT recruitementu, představuje průměrná úspora pracovníků na home office v USA 7000 dolarů ročně. Patří sem náklady na dopravu, stravování, hlídání dětí, ale i na oblečení a kosmetiku. Další nezanedbatelnou výhodou práce z domova je snížení nemocnosti pracovníků. Lidé, kteří využívají home office, nepřecházejí nemoci a nechodí nemocní do práce, a tím šetří zdraví své i svých kolegů.
Pozitivní zkušenosti s prací z domova mají i ve společnosti Teleperformance: „Tento model spolupráce je výhodný jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele,“ líčí Valeriy Svetlov, CEO společnosti Teleperformance CZ, a dodává: „Po zavedení tzv. domácích agentů se nám snížila fluktuace o 2,1 % a o 4,2 % klesly absence. Co považuji za nejdůležitější, je růst spokojenosti našich zaměstnanců o 25 %. Díky zkušenostem z různých zemí můžeme naše procesy neustále vylepšovat.“
Práce z domova má samozřejmě i svá úskalí. Obecně je za největší problém považováno snížení, a v některých případech až nedostatek přímé komunikace a sociálních vazeb. „Problémy spojené se sociální izolací pracovníků na home office firmy vnímají a snaží se je proaktivně řešit,“ říká Jonathan Appleton. „Například tím, že najímají manažery spolupráce, kteří mají za úkol lidi navzájem propojovat a podporovat sdílení firemní kultury v rámci organizace.“ K dalším rizikům práce z domova pak může dle Štěpána Lukeše ze společnosti IBM patřit i odborná stagnace pracovníků, bezkontextové vidění problémů („mindtubing“), či setření rozdílu mezi dobou práce a odpočinku. „Jsme si vědomi úskalí spojených s prací z domova, ale snažíme se jim předcházet, rozhodně pro nás nejsou zásadní překážkou pro home office,“ říká Štěpán Lukeš a dodává: „Každý člověk je individualitou a každému vyhovuje jiný rytmus i jiná forma komunikace s kolegy. Všem umožňujeme se setkávat, komunikovat a sdílet nápady nebo výstupy na dálku, ve virtuálním prostoru a samozřejmostí jsou i konferenční hovory. Díky tomu mohou být naši lidé pracující z domu kdykoliv v kontaktu s kýmkoliv a nemít pocit osamocenosti. Prakticky neomezená možnost online školení a tréninků pak umožňuje pracovat na vlastním rozvoji a nestagnovat. Každý z nás si však musí umět najít vlastní cestu, aby tato flexibilita byla ku prospěchu a ne limitem nebo dokonce na obtíž.“
