Revoluce v benefitech se nekoná, preference zaměstnanců se stále míjí s nabídkou zaměstnavatelů
I navzdory obavám z dopadu vládního konsolidačního balíčku na oblast zaměstnaneckých benefitů k žádnému kritickému scénáři nedošlo a očekávané plošné snižování benefitů se nekonalo. Nedošlo však ani k harmonizaci preferencí zaměstnanců s nabídkou zaměstnavatelů. Prostor pro kreativitu zaměstnavatelů a úpravy balíčku nabízených benefitů s cílem přilákat nové zaměstnance tedy zůstává velký. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, do něhož se letos zapojilo 1951 respondentů, kteří prozradili, jaké benefity jim poskytuje jejich současný zaměstnavatel a o jaké by měli zájem v budoucnu.
Loňský podzim přinesl vášnivou debatu o negativních dopadech vládního konsolidačního balíčku na oblast zaměstnaneckých benefitů a následně i na celý trh práce. K žádným kritickým scénářům však nakonec nedošlo. Aktuální průzkum mezi personalisty ukázal, že ve skutečnosti plných 56 % zaměstnavatelů zachovalo benefity ve stávající výši, protože jejich objem nepřesahuje hranici daňové výhodnosti. Původní nastavení benefitů zachovalo i dalších 16 % společností, a to i navzdory skutečnosti, že to pro ně v současnosti představuje vyšší náklady než v loňském roce. Zbylých 28 % firem se pak rozhodlo balíček poskytovaných benefitů snížit, a to tak, aby celková výše zůstala daňově výhodná pro obě strany – zaměstnance i zaměstnavatele.
Propast mezi nabídkou a poptávkou trvá
„Letošní průzkum benefitů ukázal, že rozdíl mezi tím, co zaměstnanci v oblasti benefitů chtějí, a tím, co od zaměstnavatelů skutečně dostávají, zůstává bohužel i nadále velký, a to napříč všemi sledovanými obory. V době, kdy se Česká republika opět dostala na nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU, by měli zaměstnavatelé o svých nabídkách lépe přemýšlet. Přesnější zacílení na zájmy zaměstnanců jim totiž může v náboru zajistit výraznou konkurenční nabídku,“ vysvětluje Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group.
Asi největší rozdíl byl zaznamenán v případě dorovnání mzdy v době pracovní neschopnosti. O tento benefit stojí 90 % černých límečků, čerpat ho však může jen zhruba desetina z nich. Trochu menší rozdíl mezi poptávkou a nabídkou je pak patrný u bílých límečků. Zájem o něj má 86 %, dostává jej však jen 11 %.
Jediným benefitem, u kterého se nabídka zaměstnavatelů setkává s poptávkou zaměstnanců, jsou firemní akce. Platí to zejména u bílých límečků a pracovníků z IT, kteří stále mnoho času tráví prací z domova a sociální kontakt s kolegy je proto pro ně zajímavou změnou. O firemní akce tedy má zájem 76 % lidí z IT, 75 % se jich může účastnit. U bílých límečků je to 75 % vs. 68 %.
Zaměstnanci své preference nemění, generační rozdíly neexistují
„Benefity sledujeme v rámci našich průzkumů již bezmála 10 let a prakticky po celou dobu se v žebříčcích požadovaných i poskytovaných benefitů objevují ty stejné položky, navíc prakticky ve stejném pořadí – finanční benefity, dovolená či volno navíc, flexibilita, profesní rozvoj, péče o zdraví,“ komentuje Martin Malo a dodává: „Když už se nějaká nová nabídka objeví, zájem o ni obratem vzroste – ať už jde o neomezené placené volno, každoroční revizi mezd dle inflace nebo programy péče o duševní zdraví. Je zde tedy poměrně velký prostor na kreativitu zaměstnavatelů, bezpochyby mají své zaměstnance čím překvapit.“
Zajímavým zjištěním letošního průzkumu je pak i skutečnost, že navzdory rozdílným názorům a motivacím zaměstnanců z jednotlivých generací jsou v oblasti benefitů respondenti všech věkových skupin ve svých preferencích jednotní. Zaměstnavatelé tedy nemusí vytvářet balíčky benefitů na míru jednotlivých věkových skupin, ale mohou je poskytovat plošně.
