Jen třetina obcí má plán na hospodaření s vodou, realizace opatření brzdí finance i majitelé pozemků
I přesto, že škody způsobené přívalovými dešti a lokálními povodněmi se počítají ve stovkách milionů korun ročně, jen 32 % obcí má vypracovaný plán pro hospodaření s vodou. Při realizaci opatření, která mají vést k účinnému boji s klimatickými změnami, k nimž se vedle přívalových dešťů řadí i zvyšující se teplotní extrémy či sucho, obce nejčastěji naráží na problémy s majiteli dotčených pozemků a nedostatkem financí. Vyplývá to z nedávného průzkumu společnosti Wavin Czechia, který byl zrealizován mezi stovkou českých měst.
„Letošní léto je důkazem, že klimatické změny nelze brát na lehkou váhu. Extrémní teploty, rozžhavená města a požáry, které střídají ničivé přívalové deště a bouřky, které mají často ničivé dopady na majetek měst a jejich občanů, jsou realita, na kterou si musíme zvyknout a které musíme uzpůsobit infrastrukturu měst a obcí,“ říká Barbara Kotulánová, marketingová manažerka Wavin Czechia, a dodává: „I proto je alarmující, že v tuto chvíli má vypracovaný plán pro hospodaření s vodou pouhých 32 % českých obcí. Možným vysvětlením je, že stále více než polovina občanů si vážnost situace neuvědomuje.“
Největším problémem je sucho a následky přívalových dešťů
Z průzkumu společnosti Wavin Czechia dále vyplynulo, že obce nejčastěji čelí problémům se suchem (28 %), následkům přívalových dešťů (25 %), nedostatku vody (21 %) a nedostatečné kanalizaci (15 %). S cílem minimalizovat tyto problémy se pak obce snaží rozšiřovat zelené plochy a vysazovat zeleň (16 %), budovat retenční nádrže (15 %) a vsakovací systémy (14 %), posilovat dešťovou kanalizaci (10 %) a budovat poldery či modrozelenou infrastrukturu. „Ve všech těchto oblastech dokážeme obce podpořit, problematice klimatických změn a budování udržitelných a odolných měst se věnujeme již mnoho let a naše inovativní řešení z oblasti hospodárného nakládání s vodou jsou využívána po celém světě,“ komentuje Barbara Kotulánová s tím, že nejnovějším přírůstkem do rodiny těchto řešení je systém PolderRoof umožňující budovat modrozelené střechy, které dokáží hospodárně využít až 90 % všech srážkových vod, podpořit městskou zeleň a dokonce i ochlazovat budovy v dobách extrémních teplot.
Stěžejní je plánování
„ Naše data ukazují, že města, která mají hospodaření s vodou zavedena do strategických plánů rozvoje, nebo v obecně závazných vyhláškách, jsou na případné potíže lépe připravena. Klimatické změny se pak také občanů těchto měst méně dotýkají,” vysvětluje Barbara Kotulánová. Komplikací, které ztěžují rozvoj infrastruktury pro hospodaření s vodou je ovšem celá řada. Na území obce je to nejčastěji komplikovanost finančních dotací nebo jejich nedostatek (47 %), dále to je složitá legislativa (16 %) a nedostatek odborníků (8 %). Při realizacích v okolní krajině pak města nejčastěji naráží na problémy s majiteli pozemků, které by měly být zařazeny do infrastrukturních opatření (47 %).
Inspirace u sousedů
„Vzhledem k tomu, že vnitrozemské Česko se dle klimatologů otepluje dokonce 2x rychleji než celá planeta, je potřeba zintenzivnit kroky a urychleně zajistit odolnost obcí před nevyhnutelnými změnami klimatu, a tak dohnat západní standardy,“ říká na závěr Barbara Kotulánová s tím, že příkladem nám v tomto směru mohou být například sousední Německo či Rakousko, kde je už řadu let kladen důraz na vsakování a retenci vody i výsadbu zeleně a stromů ve městech.
