Brigádníci a lidé pobírající minimální či zaručenou mzdu si od nového roku polepší

Brigádníci na DPČ si vydělají víc

Mezi pracovní novinky roku 2019 patří zvýšení vyměřovacího základu u dohody o pracovní činnosti, tedy limitu, nad který jsou pracovníci povinni odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění. Z původních 2 500 Kč se hranice od 1. ledna mění na 3 000 Kč hrubého měsíčně. Brigádníkům díky tomu vzroste čistá mzda a zároveň bude možné úměrně navýšit jejich rozsah práce osvobozený od povinných odvodů.

Ostatní podmínky DPČ zůstávají i nadále zachované. Stále platí, že časový rozsah je zákonem limitován 20 odpracovanými hodinami týdně, tedy polovinou standardní pracovní doby. Tyto hodiny si brigádník může flexibilně rozložit v rámci celého období, pro které je dohoda sjednána. Nejdelším obdobím pro výpočet průměru odpracovaných hodin je 52 týdnů, tedy jeden kalendářní rok. Novinka také nemění nic na povinnosti odvádět daň z příjmu, kterou je pracovník povinen platit vždy bez ohledu na výši výdělku.

Pozor na platby zdravotního pojištění

Práce na DPČ se vyplatí především osobám, které si touto formou přivydělávají k práci u jiného zaměstnavatele, a dále lidem, kteří standardně nemají povinnost účastnit se sociálního a zdravotního pojištění, neboť je za ně platí stát. Typicky jde o studenty, důchodce nebo matky na rodičovské dovolené.

Pokud nepatříte do žádné z těchto skupin, práce na DPČ už pro vás tolik výhodná nebude. „Osob, které nepatří do žádné z těchto skupin a povinné odvody za ně tedy nehradí ani stát ani jiný zaměstnavatel, se v případě příjmů z DPČ do 3 000 korun měsíčně týká pouze osvobození od plateb sociálního, nikoli zdravotního pojištění. U zdravotního pojištění musí i osoby se zaměstnáním malého rozsahu hradit tzv. minimální zálohy osob bez zdanitelných příjmů,“ upozorňuje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR a SK.

U jednoho zaměstnavatele můžete mít sjednáno více dohod o pracovní činnosti najednou. Měsíční výdělek se pak sčítá a sociální a zdravotní pojištění se odvádí v případě, že součet těchto částek dosáhne měsíčně částky 3 000 Kč a výše. Na dohodu o pracovní činnosti můžete také pracovat u více zaměstnavatelů souběžně. Vyměřovací základ pro odvody se poté počítá z každé mzdy zvlášť.

Minimální mzda se zvyšuje o 1 150 Kč měsíčně

Díky příznivému vývoji české ekonomiky došlo v posledním roce k poměrně výraznému růstu mezd. Tento trend se od 1. ledna promítl také do zákonem stanovené minimální mzdy, která byla zvýšena z dosavadních 12 200 Kč na 13 350 Kč měsíčně. Základní hodinová sazba vzrostla ze 73,20 Kč na 79,80 Kč.

Jedná se o druhé nejvýraznější navýšení minimální mzdy od roku 1991. Přilepší si díky němu přibližně 150 tisíc lidí, kteří minimální mzdu aktuálně v Česku pobírají. „Minimální mzda se týká pracujících nejen na hlavní pracovní poměr, ale i na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Stejně tak nezáleží na tom, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo zda je práce, pro niž je odměna sjednaná, hlavním či vedlejším zaměstnáním nebo přivýdělkem ve formě brigády. Nárok na minimální mzdu vzniká v každé takové práci samostatně,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad.

Zaručená mzda poroste od 1 150 do 2 300 Kč měsíčně

Růst se týká i zaručené mzdy, kterou v roce 2007 zavedl zákoník práce jako nejnižší možný výdělek pro zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance ve veřejných službách, veřejné správě a ve státní službě. Zaručená mzda se vyplácí v osmi stupních. Její hodnota v nejnižším stupni, do kterého patří profese jako uklízečka, doručovatel zásilek či pomocnice v kuchyni, odpovídá minimální mzdě, nejvyšší stupeň, který se týká například patnácté a šestnácté platové třídy zaměstnanců ve veřejné sféře, alespoň jejímu dvojnásobku. Zaměstnanec dané profese nemůže být podle zákona za svoji práci odměněn částkou nižší, než je stanovená zaručená mzda pro dané povolání.

Jak postupovat, když dostáváte nižší mzdu než minimální?

• Nárok na zvýšení mzdy má každý zaměstnanec pobírající minimální mzdu, a to bez ohledu na to, zdali jeho zaměstnavatel legislativní změnu zaznamenal, či nikoliv. Nařízení vlády o minimální mzdě je vždy nadřazeno ujednání o výši mzdy v pracovní smlouvě. • Pokud vaše profese spadá do příslušné mzdové skupiny, ale nedostáváte mzdu ve výši garantované zákonem, vyzvěte zaměstnavatele, aby vám mzdu zvýšil. V případě, že odmítá, obraťte se na inspektorát práce. • Doplatek do výše minimální mzdy by vám měl být vyplacený do patnácti dnů po uplynutí období splatnosti mzdy. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, máte právo podat okamžitou výpověď a také požadovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající výpovědní době. Minimální mzdu můžete po zaměstnavateli vymáhat také soudně. Právo na doplacení mzdy můžete u soudu uplatnit až 3 roky zpětně.

Jak se zvýší mzda v různých mzdových skupinách?

1. skupina Pomocnice v kuchyni, šička, skladník – manipulace s předměty do 15 kg, pomocník v obchodě, uklízečka, doručovatel zásilek a další nekvalifikované práce. První a druhá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční mzda se zvyšuje z 12 200 Kč na 13 350 Kč. Rozdíl: +1 150 Kč

2. skupina Řemeslník nebo dělník na stavbě, skladník – manipulace s předměty nad 15 kg, popelář či sanitář, trafikant, domovník či školník a ochranka objektů, řidič osobních aut, kuchař jednoduchých jídel, pokojská, kontrolor a třídič v balírnách, obsluha balicích linek apod. Třetí a čtvrtá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční se zvyšuje z 13 500 Kč na 14 740 Kč. Rozdíl: + 1 240 Kč

3. skupina Zedník či klempíř, instalatér a topenář – jednodušší práce, opravář elektrických či tepelných spotřebičů, holič a kadeřník, prodavač, kuchař – běžné druhy teplých jídel, pokladní, číšník či barman, pracovník na počítači – databáze, tabulky apod., účetní, fakturant – jednodušší práce, automechanik, strojvedoucí metra, řidič aut nad 9 míst nebo nad 3,5 t, ošetřovatel, zubní instrumentář, řezník na jatkách apod. Pátá a šestá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční se zvyšuje z 14 900 Kč na 16 280 Kč. Rozdíl: +1 380 Kč

4. skupina Zdravotní sestra všeobecná, porodní asistentka, instalatér, topenář – složitější práce, průvodce – tlumočník, organizátor, jednání se zahraničními partnery, účetní – veškerá agenda kolem mezd, údržbář jednodušších zařízení a staveb, kuchař specialista – náročné menu, krejčí v modelové a zakázkové výrobě, automechanik – diagnostika a odstranění závad na elektronice, strojvedoucí na vedlejších tratích apod. Sedmá a osmá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční se zvyšuje z 16 400 Kč na 17 970 Kč. Rozdíl: +1 570 Kč

5. skupina Řidič autobusu pro víc než 16 osob, mistr, dispečer, záchranář, personální a mzdový účetní – zajišťování agendy, průzkumník trhu, daňový expert – jednání s finančním úřadem, kalkulace, správce rozsáhlého majetku, programátor, správce IT, podpora pro zaměstnance firem, učitel ve školce, instruktor v autoškole, projektant staveb nebo jednodušších sestav apod. Devátá a desátá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční se zvyšuje z 18 100 Kč na 19 850 Kč. Rozdíl: +1 750 Kč

6. skupina Obchodní referent – mezinárodní obchodní vztahy, tvorba cen, organizace prodeje, programátor (vývoj, návrh systémových komponent) a správce sítě (náročnější úkoly), tvůrce koncepce IT systémů, samostatný projektant rozsáhlých a náročných staveb apod. Jedenáctá a dvanáctá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční se zvyšuje z 20 000 Kč na 21 900 Kč. Rozdíl: +1 900 Kč

7. skupina Finanční expert, expert na marketing, expert IT, programátor – vývoj nových programů a systémů, vyučují na VŠ, lékař, zubař, farmaceut apod. Třináctá a čtrnáctá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční se zvyšuje z 22 100 Kč na 24 180 Kč. Rozdíl: +2 080 Kč

8. skupina Finanční a obchodní ředitel, makléř na finančním a kapitálovém trhu, náročné tvůrčí systémové práce apod. Patnáctá a šestnáctá platová třída zaměstnanců ve veřejné sféře. Minimální měsíční se zvyšuje z 24 400 Kč na 26 700 Kč. Rozdíl: +2 300 Kč

Příplatky za práci přesčas se do minimální mzdy nepočítají

Měsíční sazba minimální i zaručené mzdy vychází z týdenní pracovní doby 40 hodin. Pokud máte sjednanou kratší pracovní dobu, snižuje se poměrně tomu i minimální nebo zaručená mzda. „Zaměstnanci by měli mít na paměti, že do měsíční odměny se nepočítají příplatky za práci přesčas, v noci, ve svátek či o víkendu ani cestovní nebo jiné náhrady. Pokud je odměna zaměstnance očištěná od těchto bonusů nižší než stanovená minimální mzda, musí ji zaměstnavatel doplatit do stanoveného minima,“ upozorňuje Ondřej Wysoglad.

Zvýšení minimální mzdy zvýhodní školkovné

Zvýšení minimální mzdy se dotkne nejen zaměstnanců, ale také dalších skupin obyvatelstva, například rodičů malých dětí, důchodců, osob bez zdanitelných příjmů nebo nezaměstnaných vedených v evidenci úřadu práce. „Zvýšení minimální mzdy se promítne například do tzv. školkovného, tedy daňové slevy za umístění dítěte do školky, kterou si budou rodiče moct uplatnit za rok 2019. Maximální výše této slevy odpovídá minimální mzdě, nově tedy půjde o 13 350 Kč,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad a dodává, že pro získání daňového bonusu na dítě musí rodiče za rok vydělat alespoň šestinásobek minimální mzdy.

Zvýší se zálohy na zdravotní pojištění i limit pro zdanění důchodů

Z minimální mzdy se vypočítává i minimální výše zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. Do této kategorie patří osoby, které po celý kalendářní měsíc nemají příjmy ze zaměstnání ani ze samostatné výdělečné činnosti a není za ně plátcem pojistného stát. Výše této zálohy, která činí 13,5 % z minimální mzdy, je nově stanovena na 1 803 Kč měsíčně. Pokud pobíráte starobní, pozůstalostní nebo invalidní důchod, zvedne se vám v souvislosti s navýšením minimální mzdy limit pro osvobození důchodu od daně z příjmu, a to na 36násobek minimální mzdy.

Přilepšení v nezaměstnanosti bude výhodnější

Od výše minimální mzdy se odvíjí také výše přivýdělku, kterým si mohou přilepšit uchazeči o zaměstnání. „Pokud jste vedeni na úřadu práce a nepobíráte podporu v nezaměstnanosti, můžete si přivydělat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. To musí být sjednáno buď na základě pracovní smlouvy, nebo dohody o pracovní činnosti a měsíční odměna za něj nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, tedy nově 6 675 Kč,“ uzavírá Ondřej Wysoglad.