AI sice láká, ale firmy v ČR a SR v tomto spletitém světě inovací potřebují jasnější navigaci

Více než polovina českých a slovenských firem se domnívá, že v případě implementace podnikové umělé inteligence na trhu existuje dostatečná nabídka snadno dostupných řešení. Zbývající respondenti však neuměli odpovědět, což může být zejména pro nedostatek informací na základě, kterých by uměli správně posoudit a vyhodnotit, zda stávající řešení na trhu splňují jejich potřeby.

Vyplývá to z průzkumu společnosti Millennium, která je součástí mezinárodní skupiny Soitron Group.

Chat GPT je znám, ale ne tolik jako aktivní nástroj

Většina zaměstnanců společností (63 %) zná řešení Chat GPT (okrajově 48 %, důkladně 15 % a 38 % o něm ještě neslyšelo). Přesto ho ještě k práci 60 % respondentů průzkumu nevyužila a pravidelně ho využívá pouze 12 %.

„Z těch, kteří řešení využívají nebo jej alespoň vyzkoušeli, většina uvádí, že to bylo zejména při tvorbě a formulaci textů nebo řešení výpočtů a vyhledávání,“ vysvětluje Andrej Jenčo, Data Intelligence BU Lead společnosti Millennium.

Svět AI se netočí jen kolem řešení ChatGPT, většina (73 %) respondentů průzkumu však uvedla, že žádné jiné řešení nevyužívají. Bezmála pětina (18 %) respondentů nicméně jiné AI řešení používá.

ChatGPT - kromě toho, jak je znám – lze využívat i jako interní aplikaci, která zaměstnancům pomáhá na různých odděleních a úrovních rychleji zpracovávat firemní data a orientovat se například v interních dokumentech společnosti.

Chybí nabídka a panuje obava

V současnosti jen velmi málo společnostem byla představena nějaká nabídka, která by jim ukázala jak a k čemu AI využít a jaké by jim to mohlo přinést benefity. Naopak pouze pětina (19 %) firem zná možnosti a způsob implementace AI. Pro společnosti, které aktuálně o implementaci AI řešení uvažují, je největší bariérou rozhodnout se o správném využití takovéhoto řešení a zároveň u něj řeší finanční návratnost.

Pouze čtvrtina společností považuje AI řešení za snadno přizpůsobitelná a dostupná podnikovým potřebám. Naprostá většina respondentů uvádí, že by AI řešení aktuálně dostupná na trhu vyžadovala další přizpůsobení jejich potřebám, z čehož významná skupina uvádí, že by to v rámci jejich společnosti vyžadovalo i velké úsilí a finanční investice.

Správný výběr nástrojů a jejich používání úzce souvisí s datovou strategií a znalostí dat a jejich strukturou ve firmě. Na to totiž většina z nich nemá dostatečnou kapacitu ve svých interních – zdrojích, ať z hlediska znalostí nebo časových možností. Proto není překvapivé, že mnohé z nich dnes nemají stanovou žádnou datovou strategii. „Přitom existuje mnoho možností, jak tyto chybějící kapacity doplnit formou externí konzultace a požádat o analýzu společnosti jako jsme my. V krátkém časové horizontu externí experti dokáží zmapovat datové prostředí firmy a navrhnout efektivní řešení,” uvádí Andrej Jenčo.

Datová strategie jako kámen úrazu

Druhá část průzkumu se zabývala tím, zda společnosti v Česku a na Slovensku mají stanovenou datovou strategii a jaká je datová znalost jejich zaměstnanců. Tyto ukazatele úzce souvisí s připraveností společností implementovat pokročilé systémy pro interpretaci a zpracování dat. Smutným faktem je, že jak českým, tak slovenským společnostem ve většině případů (69 % respondentů) chybí strategie, která by se zabývala zpracováním data a jejich využití. Má ji vypracovanou pouze 14 % firem a 6 % pouze pro management firmy.

Společnosti aktuálně přechází z éry, kdy jim data chyběly a snažily se najít technologické řešení, jak je sbírat a uchovávat do doby, kdy je bude možno zpracovat a vytěžit z nich pro úspěch společnosti co možná nejvíce.

Časový horizont pro implementaci nemá stanoveno 68 % firem, 12 % již má nějaké řešení v provozu a 8 % aktuálně jeho zavádění řeší a stejné procento ho má v plánu zavést do 3 let. „Společnosti, které chtějí začít s aplikováním rozhodnutí, která jsou řízena na základě dat, ať už historických nebo predikovaných, potřebují mít ve firmě vytvořenou základnu zaměstnanců, kteří nejen data zpracovávají, ale také dokáží interpretovat,“ říká Andrej Jenčo. Kromě školení a rozvoje zaměstnanců tato znalost souvisí také s nástroji a aplikacemi, které mají k dispozici pro modelování dat.

Je co zlepšovat

Datová gramotnost zaměstnanců v českých a slovenských společnostech je omezená, jelikož většina z firem uvedla, že nemají vhodné nástroje pro zpracování dat a poskytují jen omezená školení v této oblasti, pokud vůbec.

„Ve většině společností převážně využívají interní software pro tvorbu reportů, dominuje Excel a ekonomický software pro zpracování základních ekonomických ukazatelů pro management společnosti,“ odhaluje Andrej Jenčo. Až 43 % respondentů průzkumu nemá centralizovaný a zavedený systém pro udržení firemních znalostí. Firemní „wikipedii“ má bezmála polovina (47 %), ale 18 % z nich ji má dostupnou pouze pro vybranou skupinu uživatelů.

Z výsledků průzkumu vyplývá, že pokud chtějí české a slovenské firmy efektivně využívat umělou inteligenci, měly by se zaměřit na následující oblasti:

Povědomí o umělé inteligenci - povědomí o umělé inteligenci v českých a slovenských firmách je stále na relativně nízké úrovni. Firmy by měly zvýšit informovanost svých zaměstnanců o výhodách a možnostech AI. Toho lze dosáhnout například prostřednictvím školení, vzdělávacích aktivit nebo zaváděním firemních programů pro rozvoj datové gramotnosti. Datová strategie - firmy by si měly definovat jasnou datovou strategii, která určuje, jak budou shromažďovat, ukládat a využívat data. Datová strategie je základem pro úspěšnou implementaci AI. Datová gramotnost - firmy by měly investovat do rozvoje datové gramotnosti svých zaměstnanců. To jim umožní efektivně využívat data pro rozhodování a zlepšování podnikání. Nabídka AI řešení - firmy by měly mít lepší přehled o dostupných AI řešeních na trhu. To jim umožní vybrat řešení, které nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Rovněž by měly oslovit dodavatele AI řešení, aby jim pomohli s implementací a využitím těchto řešení.