Články

Více než polovina Čechů cítí v zaměstnání velkou pracovní zátěž, nejčastěji jde o vysokoškoláky a ženy. Právě přetěžování je nejčastějším důvodem, proč lidé pociťují v práci stres. Dle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment se v zaměstnání se stresem potýká 70 % Čechů. Do značné míry je spojen i s pocity nejistoty, které přinesla koronavirová krize.

Nový zákon o účetnictví, který byl v červnu předložen vládě ve fázi věcného návrhu a aktuálně se pracuje na jeho paragrafovém znění, mimo jiné rozšíří okruh účetních jednotek, které budou moci používat mezinárodní účetní standardy IFRS. Také všem firmám a podnikatelům umožní při zpracování účetnictví lépe využívat možnosti moderních technologií. Mezi další novinky má patřit také zavedení koncepčního rámce.

Nové zaměstnání si Češi stále nejčastěji hledají na pracovních portálech a na základě osobních kontaktů a doporučení. Ve srovnání s loňským rokem vzrostl při hledání pracovních nabídek význam kariérních stránek konkrétních zaměstnavatelů, které nyní představují třetí nejdůležitější zdroj informací o kariérních příležitostech. Vyplývá to z výsledků letošního ročníku průzkumu zaměstnaneckých preferencí Randstad Employer Brand Research, který zrealizovala personálně poradenská společnost Randstad.

České firmy snižují své investice do výzkumu a vývoje. Přitom právě inovace přispívají významnou měrou ke konkurenceschopnosti a úspěchu na trhu. Zatímco zahraniční společnosti u nás i jinde v Evropě využívají pro urychlení inovací externí zdroje pro výzkum a vývoj, místní podniky tuto možnost zatím nevyužívají a často o ní dokonce ani nevědí, vyplývá ze zkušeností společnosti Acamar, která pomáhá velkým firmám s rozvojem technologických a R&D center.

Obavy o zdraví, ekonomickou stabilitu a jistotu zaměstnání způsobily změny v prioritách zaměstnanců i uchazečů o práci. Ve srovnání s dobou před vypuknutím pandemie se Češi nyní více zajímají o benefity, které umožní ochránit či utužit jejich zdraví. Vyplývá to z průzkumu zaměstnaneckých preferencí, který v únoru a červnu letošního roku zrealizovala personální agentura Grafton Recruitment.

Karanténní opatření zavedená kvůli šíření nového typu koronaviru způsobila odliv zahraničních zaměstnanců. Dle šetření personální agentury Hofmann Personal bylo své zaměstnavatele z výrobního sektoru nuceno opustit až 30 % pracovníků z ciziny, z nichž mnozí mají nyní problém s návratem. Poté, co většina výrobních firem naplno obnovila svůj provoz a snaží se dohnat to, co kvůli karanténě zameškala, tito pracovníci znatelně chybí.

Cizinci tvoří 55 % zaměstnanců pražského centra podnikových služeb společnosti SAP. I když uzavřené hranice znemožnily cestování a stěhování za prací, centrum registrovalo ze strany zahraničních uchazečů zvýšený zájem o pracovní pozice. Vedle studentů se v mnoha případech jednalo i o lidi, kteří vlivem pandemie přišli o zaměstnání.

Asi nejvíce chybí lidem pracujícím kvůli pandemii koronaviru z domácích kanceláří možnost vídat se a osobně konzultovat pracovní úkoly s kolegy, přesto se zpět do firemních kancelářských parků neženou. Možnost práce z kanceláře tak využívá zatím jen něco mezi 7 a 15 % zaměstnanců. Vyplývá to z šetření asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy z oboru IT, podnikových a digitálních služeb.

Rozdíly v prioritách při výběru nového zaměstnavatele se mezi jednotlivými generacemi stále více liší. I když dle aktuálního průzkumu zaměstnaneckých preferencí „Randstad Employer Brand Research“ považují všechny věkové skupiny za nejdůležitější výši mzdy a nefinančních benefitů, další příčky žebříčku faktorů, dle nichž se uchazeči o přijetí nové pracovní nabídky rozhodují, se již u kandidátů různého věku liší.

Většina českých firem zatím žádné velké propouštění neplánuje a ani nevnímá, že by se na snižování počtu pracovníků měla začít připravovat. Téměř čtvrtina zaměstnavatelů dokonce plánuje doplnění počtu zaměstnanců na stav v době před koronakrizí. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment. Situace se ovšem může změnit v průběhu letních prázdnin, kdy skončí vládní podpůrná opatření.