Nezaměstnanost v červenci mírně vzrostla, počet uchazečů meziročně stále klesá

Zaměstnavatelé jich v červenci nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 309 996, z toho 16 928 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 220 322 volných míst bylo vhodných pro cizince. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červen 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 31. 7. 2018 3,1 % Počet uchazečů o zaměstnání 231 565 Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání 210 676 Míra nezam. podle EUROSTAT (červen 2018) 2,2 % Počet volných pracovních míst 309 996

Vývoj na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Trh práce ovlivňuje především růst české ekonomiky a průmyslové výroby a sezónní práce, které jsou v plném proudu. Zejména ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství a cestovním ruchu. Pozitivně se podepisuje též efektivní státní podpora v podobě nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V nadcházejícím období by mohla nezaměstnanost stagnovat nebo mírně klesnout.

„V červenci jsme zaznamenali očekávaný sezónní výkyv. Za mírným nárůstem nezaměstnanosti stojí každoročně se opakující příchod části zaměstnanců ze školství do evidence ÚP ČR a také mírně snížená aktivita firem v letním období v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených. V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekáváme v září,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Nízká nezaměstnanost však rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. Naopak. Prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti, cíleného poradenství a individuálního přístupu jak směrem k uchazečům, tak i zaměstnavatelům se ÚP ČR snaží vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence. Zároveň posiluje svou kontrolní činnost. Zejména v oblasti neoprávněného pobírání nepojistných sociálních dávek a dodržování režimu dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Současně ještě více prohlubuje spolupráci se Státním úřadem inspekce práce v rámci odhalování nelegálního zaměstnávání či zajištění dodržování pracovněprávních podmínek ze strany agentur práce.“

Jak už bylo řečeno, obdobně jako v předchozích letech, i letos v červenci přicházeli ve větší míře do evidence ÚP ČR zaměstnanci ze školství. Nově se jich přihlásilo 1 690 (červenec 2016 – 3 163, červenec 2017 – 2 036, červen 2018 - 385), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 44. Celkem jich úřad evidoval 4 401 (červenec 2016 – 7 867, červenec 2017 – 5 624, červen 2018 – 2 714), z toho nejvíce (912) bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ. V meziročním srovnání počet školských pracovníků v evidenci ÚP ČR klesá. Pokud jde o volná místa v tomto oboru, těch bylo v databázi ÚP ČR 2 941 (červenec 2016 - 2 144, červenec 2017 – 2 763, červen 2018 – 2 961). Školy měly zájem hlavně o učitele na středních školách a 2. stupni ZŠ (557 pozic), učitele 1. stupně ZŠ (495 míst), odborných předmětů (494 míst) a specialisty a odborné pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání (419 míst).

Pokud jde o absolventy všech stupňů škol a mladistvé, na konci července 2018 jich Úřad práce ČR evidoval 8 806. Celkový počet mladých lidí bez práce vzrostl meziměsíčně o 1 123 a meziročně klesl o 2 858 osob. Na nezaměstnanosti se podíleli 3,8 % (červen 2018 – 3,4 %, červenec 2017 – 3,8 %) Bez práce bylo k 31. 7. 2018 celkem 5 866 bývalých studentů, tj. o 1 318 více než v předchozím měsíci (červenec 2016 – 12 069, červenec 2017 – 8 184, červen 2018 – 4 548). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 73 738 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky a pomocníky ve výrobě.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v červenci 71 okresů – největší hlásí Písek (o 15,2 %), Pelhřimov (o 14,6 %), Jičín (o 13,8 %), Praha - východ (o 9,4 %), Strakonice (o 9,3 %) a Plzeň město (o 9 %). Naopak nezaměstnanost klesla v šesti regionech - Jeseník (o 3,6 %), Bruntál (o 1,6 %), Český Krumlov (o 1,4 %), Ústí nad Labem (o 0,7 %), Sokolov (o 0,6 %) a Chomutov (o 0,2 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec (1,2 %), Praha - východ (1,3 %), Prachatice (1,5 %), Plzeň - jih, Písek, Benešov a Pelhřimov (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,2 %), Most (6,4 %), Ostrava - město (5,9 %), Ústí nad Labem (5,3 %), Chomutov (5,2 %), Bruntál (5,1 %), Znojmo (4,9 %) a Hodonín (4,7 %). Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 3,4 %, podíl nezaměstnaných mužů zůstal na hodnotě 2,7 %.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 309 996 volných pracovních míst, což je o 8 480 více než v červnu a o 121 930 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (62 284), ve Středočeském (41 565), v Plzeňském (32 697), Pardubickém (32 266) a Jihomoravském (24 703) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 870 pozic na dohodu o provedení práce a 8 058 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (6), Ústí nad Labem (4,3), Most (3,7), Jeseník (3,2), Znojmo a Bruntál (oba 2,6), Hodonín (2,3), Ostrava a Děčín (shodně 2,1). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 14 718 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Obecně měli zaměstnavatelé v červenci největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem a páječe, nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na už zmíněné prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Za zmínku stojí také organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.

V uplynulém měsíci zaznamenal Úřad práce ČR jak celkový nárůst volných pracovních míst, tak i vyšší poptávku zaměstnavatelů po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Celkem evidoval ke konci července 30 146 těchto pozic. Zaměstnavatelé hledali například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, obsluhu pojízdných zařízení, kováře, nástrojáře nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě. Zájem je stále i o typicky letní pracovní pozice. Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny, pracovnících do zahradnictví, sportovních a rekreačních středisek, v cestovním ruchu nebo po instruktorech na dětských letních táborech, kuchaře, číšníky, servírky či lektory cizích jazyků. Řada zaměstnavatelů ale hledá dočasné zaměstnance převážně pomocí internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak zájemci hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.

Během července se na ÚP ČR nově přihlásilo 39 885 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 7 043 osob, meziročně pak nižší o 1 884 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 32 106 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 6 582 méně než v červnu a o 4 028 méně než rok předtím. Novou práci získalo 17 569 lidí - o 5 194 méně než v předchozím měsíci a o 2 787 méně než v červenci 2017.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v červenci 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 84 426 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,5 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 31,6 % - celkem 73 263.

„V problematice dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů odvádí významný podíl efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, prokazatelně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ vyzdvihuje generální ředitelka ÚP ČR. V uplynulém měsíci bylo bez práce 126 396 žen (54,6 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 40 709 OZP (17,6 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků či pracovníků v gastronomii. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 669 dní.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci července podpořil prostřednictvím příspěvků APZ celkem 25 974 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 7 866 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 118), Olomouckém (1 865), Ústeckém (766) a Jihomoravském (760) kraji. Jen v červenci přijal Úřad práce ČR 185 žádostí. S 5 230 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 160 z nich v červenci). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 a 25 – 50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, kontrolor, pracovník čerpací stanice, svářeči, truhláři, asistent pedagoga, pracovníci v sociálních službách, skladníci, účetní, dámská krejčová nebo třeba obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 325 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (73), Olomouckém (67), Zlínském (40) a Jihomoravském (33) kraji. Celkem 155 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní žádosti posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, dělníci v elektrovýrobě, programátor, učitelé, právník, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

A roste počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 580. Nejvíce pak v Ústeckém (3 371), Moravskoslezském (1 820), Středočeském (1 455) a Jihomoravském (1 307) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 3 551 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci července pracovalo na VPP celkem 12 163 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci července šanci získat zaměstnání 8 201 uchazečů. Celkem 27 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 372 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 7. 2018 se jich účastnilo celkem 436 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 - 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci července 1 387 osob se zdravotním postižením (z toho jich 36 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 200 uchazečů přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 74 037 lidí, tj. 32 % všech uchazečů vedených v evidenci (červen 2018 – 29,7 %, červenec 2017 – 27,2 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 487 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 82 286 uchazečům o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červen 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2 %, EU28 – 6,7 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,4 %, EU28 6,9 %).

„Nezaměstnanost po dlouhé době velmi mírně vzrostla. Podílí se na tom nejen období dovolených a absolventi, kteří si chtějí dopřát poslední prázdniny, ale zčásti také nebývale horké počasí, které v červenci soužilo celé Česko,“ komentuje výsledky Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad a dodává: „Únavnému chození po pohovorech se v nadměrně horkých dnech mnozí raději vyhnou a spíše hledají útočiště na chalupě nebo se vypraví k vodě. Svou roli jistě sehrály i dovolené, díky kterým někteří lidé odložili hledání práce, a které z důvodu nepřítomnosti klíčových osob ve firmách způsobují i prodloužení přijímacích řízení a náborů. Každopádně, žádný obrat v dlouhodobém trendu poklesu nezaměstnaných nečekejme, máme před sebou podzimní sezónu v logistice a obchodě.“