V loňském roce došlo téměř k 45 tisícům pracovních úrazů
– V roce 2017 zaznamenaly Státní úřad inspekce práce a Český báňský úřad celkem 44 941 pracovních úrazů, cože je nepatrný nárůst oproti 44 722 pracovním úrazům v roce předchozím. Výrazněji, o téměř 6 procent, se naopak snížila pracovní úrazovost žen a v loňském roce rovněž poklesl počet pracovních úrazů u mladistvých zaměstnanců.
Celková úrazovost (bez rozdílu pohlaví úrazem postižené osoby) stoupla o 169 úrazů. Pozitivním jevem je snížení pracovní úrazovosti žen: loni bylo zaznamenáno celkem 13 947 pracovních úrazů žen oproti 14 787 pracovních úrazů žen v roce předchozím, což znamená pokles o 841 případů. Ženy se trvale na počtu pracovních úrazů podílejí daleko méně, nežli by odpovídalo jejich podílu na celkové zaměstnanosti v České republice, což souvisí s charakterem vykonávané práce.
Potěšitelné je, že počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců loni klesl na 147, oproti 158 těmto úrazům v roce předchozím, a ani v jednom případě se nejednalo o smrtelný úraz nebo o úraz s hospitalizací nad 5 dnů.
Meziročně rovněž výrazně poklesl počet závažných pracovních úrazů. V roce 2017 bylo celkem zaznamenáno 1147 pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, z toho 1123 zaznamenal SÚIP a 24 ČBÚ. V roce předchozím to bylo celkem 1323 úrazů, počet těchto úrazů tedy meziročně poklesl o téměř 200 úrazů. Nejvíce těchto úrazů je zaregistrováno ve Středočeském kraji, v Jihomoravském kraji a v Moravskoslezském kraji, nejméně v Pardubickém kraji, Zlínském kraji a v Kraji Vysočina.
Jednoznačně nejvíce pracovních úrazů se stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 80 procentech případů. Další významnou příčinou, kolem 10 procent, jsou nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy). Nezanedbatelnou roli hraje také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (2,3 procenta). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech uváděny v mnohem menší míře.
Nejvíce pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů, přes 88 procent, utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru (1019 z celkového počtu 1147). Dále se na závažných pracovních úrazech podíleli zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (6 %) a osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (2 %). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce) utrpěli závažný pracovní úraz v méně než 1 procentu případů.
