Rubrika Finance

Souhrnný indikátor důvěry meziměsíčně mírně poklesl o 0,7 na 98,6 bodu. V závěru roku se snížila důvěra podnikatelů, naopak důvěra spotřebitelů po výraznějším listopadovém poklesu stoupla.

Celkem 45,4 procent Čechů si během letošního roku finančně polepšilo. Nejvíce z nich (59,1 procent) bylo ve věku 18 až 26 let. Na konci roku 2017 bylo optimisty 60,9 procent mladých Čechů, kteří doufali, že se budou mít lépe. Realita tedy téměř naplnila jejich očekávání, mladí lidé si během roku 2018 ekonomicky polepšili. Vyplývá to z průzkumu Broker Consulting realizovaného přes Instant Research od Ipsosu.

Konec roku 2018 a začátek toho příštího je a bude ovlivněný několika faktory: prozatímním příměřím v obchodní válce mezi Čínou a USA, politikou FEDu nebo situací v Asii, která nahrává investičním nástrojům s vysokým výnosem.

Konec roku se nezadržitelně blíží a můžeme se opatrně podívat na to, jak se dařilo na finančních trzích. Do konce roku je před námi sice ještě pár týdnů a samozřejmě se může stát cokoliv, ale opatrné ohlédnutí neuškodí. Co tedy stojí za dosavadními výkony?

Spotřebitelské ceny klesly v listopadu oproti říjnu o 0,1 %. Tento vývoj ovlivnilo zejména snížení cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na 2,0 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v říjnu a nejméně od dubna letošního roku.

Podle předběžných údajů skončila v říjnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 5,7 mld. Kč, který byl meziročně o 3,4 mld. Kč nižší.

Spotřebitelské ceny vzrostly v říjnu oproti září o 0,4 %. Tento vývoj ovlivnilo zvýšení cen ve většině oddílů spotřebního koše. Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 2,2 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v září.

Podle zpřesněného odhadu vrostl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2,4 %.

Výroční analýza společnosti GfK „Kupní síla 2018“ mapuje nerovnoměrnost úrovně výše disponibilních příjmů obyvatel jednotlivých částí republiky. Přes existující rozdíly je z porovnání zřejmé, že rozdíly mezi jednotlivými obcemi či regiony se postupně mírně snižují a že nejsou zdaleka tak vysoké, jako ve většině evropských zemí.

Růst kupní síly nahrává vyšším výdajům v maloobchodě, a to jak i u potravin, tak u zboží dlouhodobé spotřeby. Projevuje se to také na rostoucím podílu zákazníků investujících do kvalitnějšího zboží. Promoční nákupy ovšem v Česku stále hrají zásadní roli – každá druhá koruna za balené potraviny a drogerii je utracená v akci. Roste také podíl privátních značek. Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní zvyklosti Čechů, stále intenzivněji využívají mobilní zařízení v různých fázích nákupního procesu i u kategorií zboží, kde to dříve nebylo obvyklé.