Prodeje potravin i nepotravinářského zboží rostou rychleji než inflace
Růst kupní síly nahrává vyšším výdajům v maloobchodě, a to jak i u potravin, tak u zboží dlouhodobé spotřeby. Projevuje se to také na rostoucím podílu zákazníků investujících do kvalitnějšího zboží. Promoční nákupy ovšem v Česku stále hrají zásadní roli – každá druhá koruna za balené potraviny a drogerii je utracená v akci. Roste také podíl privátních značek. Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní zvyklosti Čechů, stále intenzivněji využívají mobilní zařízení v různých fázích nákupního procesu i u kategorií zboží, kde to dříve nebylo obvyklé.
Situace na trhu rychloobrátkového zboží
Vývoj rychloobrátkové trhu za posledních 12 měsíců od června 2017 do června 2018 rostl o 5,1 % v hodnotě. Při podhledu na pololetí roku 2018 vidíme mírné zpomalení růstu na 4 %. Podíváme-li se na výdaje domácností za rychloobrátkové zboží (zjišťované prostřednictvím GfK Spotřebitelského panelu), je zřejmé, že české domácnosti utrácí za nákupy potravin a nealko nápojů více, než kolik by odpovídal vývoji inflace. Z dlouhodobého hlediska vidíme více kupujících, kteří upřednostňují kvalitu (jejich počet za posledních pět let vzrostl z 35 % na 40 %) a ti také v průměru utrácejí více. Podíl domácností, které stále zpravidla preferují cenu nad kvalitou, v období 2013–2018 klesl na 60 %.
„Frekvence nákupů je za uplynulé období stabilní, z dlouhodobého hlediska ale mírně klesá, přitom roste výše útraty za jeden nákup. Na výdajích domácností se nejvíce podílejí čerstvé a chlazené potraviny, druhé místo z hlediska útraty patří nápojům, třetí místo obsadily cukrovinky a snacky,“ říká Ladislav Csengeri, ředitel GfK spotřebitelského panelu pro Českou a Slovenskou republiku.
„Díky spotřebitelské důvěře a růstu životní úrovně roste poptávka po kvalitnějších potravinách. Na tento trend reagují obchodní řetězce rozšířením nabídky, ať už jde namátkou o bioprodukty nebo výrobky od lokálních dodavatelů,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), a dodal: „Ceny potravin a nápojů v České republice rostou. Důvodů je víc, například nižší úroda v souvislosti se suchem, dále pak i růst mezd v zemědělství a potravinářství. Na druhou stranu je zapotřebí zdůraznit, že podle Evropského statistického úřadu Eurostat máme šesté nejlevnější potraviny v rámci EU. Podle zatím posledních dostupných údajů dosahovaly ceny potravin v ČR 84,5 % průměru EU, přičemž jde o porovnání bez slevových akcí. Ve skutečnosti jsou potraviny u nás ještě o něco levnější, pokud bychom započetli právě slevové akce.“
Nákupy v akcích, privátní značky
Celých 51 % výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je za zboží ve slevových akcích. Přitom na Slovensku je podobná hodnota 38 % a v Německu dokonce jen 17 %.
Privátní značky jsou na vzestupu a jejich prodeje aktuálně v Česku rostou dokonce rychleji, než je tomu u značkového zboží. Jejich podíl na obratu za rychloobrátkové zboží vzrostl již na 23 %. Stále je to ovšem méně než například na Slovensku (27 %) a zejména v Německu (38 %).
„Český spotřebitel má rád slevové akce. Dokazují to i statistiky z jiných oblastí, kde se třeba v cestovním ruchu prodá v režimu first a last minute celkem 80 procent zájezdů. Při prodeji automobilů jsou tři čtvrtiny modelů promovány s nabídkou zvýhodněné ceny,“ doplnil Tomáš Prouza.
Trh s technickým zbožím významně roste
Trh s technickým spotřebním zbožím zaznamenal podle pravidelného monitoringu GfK v České republice ve třetím čtvrtletí roku 2018 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nárůst o téměř 6 %. Na pozitivním vývoji se podílely všechny sektory s výjimkou fototechniky. Nejvíce rostoucími sektory byly telekomunikační technika a spotřební elektronika, u nichž přírůstek přesáhl 9 %.
Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní zvyklosti Čechů
Ve všech kategoriích zboží pozorujeme nárůst nákupů online. Češi v tomto směru patří k evropské špičce. Nejzřetelnější je to pochopitelně u technického zboží, ovšem Češi intenzivněji využívají mobilní zařízení v různých fázích nákupního procesu i u kategorií, kde to dříve nebylo obvyklé, jako je například móda, kosmetika nebo hračky.
„Omnichannel je na vzestupu napříč kategoriemi. Zákazníci do svého rozhodování i při nákupu v kamenné prodejně stále více zapojují také online platformy,“ potvrzuje Tomáš Drtina, Managing Director GfK CZ & SK.
Prosperitě obchodu nahrává vývoj kupní síly
Podle aktuální výroční studie GfK „Kupní síla 2018“, která mapuje kupní sílu 42 evropských zemí, si Česko v pořadí zemí podle úrovně disponibilního příjmu v přepočtu na obyvatele polepšilo o tři pozice a je aktuálně na 23. místě, tedy 33,6 % pod celoevropským průměrem.
