Články

Zájem zaměstnanců o benefity z oblasti podpory duševního zdraví skokově vzrostl. Kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím opatřením se totiž lidé cítí více vystaveni stresu. Protože stres má často vliv i na jejich pracovní výkon, roste zároveň i počet firem, které svým lidem začínají tyto benefity nabízet. V kancelářských oborech je například poskytuje ve spolupráci s psychology a kouči až 40 % zaměstnavatelů. Vyplývá to z šetření asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.

Další silná vlna pandemie s nejistým výhledem, rostoucí inflace, nedostatek materiálů a komponent, spory mezi Ruskem a Ukrajinou a otazníky zaměstnavatelů v otázce očkování zaměstnanců jsou dle personální agentury Grafton Recruitment hlavní trendy, které budou ovlivňovat trh práce a vývoj mezd v roce 2022.

Zájem o outsourcing v oblasti IT díky zrychlující digitalizaci, širšímu využití podnikových aplikací a rozšířenější práci z domova roste. Ve stále větší míře se uplatňuje mezi velkými i menšími společnostmi z řady oborů – od telekomunikací a financí až po e-commerce a výrobu. Nejčastěji firmy poptávají outsourcing IT podpory, správy infrastruktury a provozu podnikových aplikací.

Se stále se zhoršující epidemiologickou situací doporučují kancelářské obory svým zaměstnancům návrat k práci z domova. Už v průběhu září home office trvale využívalo 72 % zaměstnanců center podnikových, zákaznických a IT služeb, nyní se jejich podíl pohybuje podobně jako na jaře 2020 či 2021 kolem 90 %. Bez ohledu na pandemii plánuje pravidelný home office na dva až čtyři dny v týdnu do budoucna na stálo zavést až 71 % center, a to zejména na základě poptávky a spokojenosti zaměstnanců. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu asociace ABSL.

Pandemie přinesla větší zájem o zkrácené úvazky zaměstnanců pražského centra podnikových služeb SAP Services. Důvodem je zejména snaha skloubit práci se studiem anebo péčí o rodinu. Nejčastěji se zaměstnanci i uchazeči o práci zajímají o úvazky 0,75 nebo 0,5. Podíl zaměstnanců na zkrácený úvazek v SAP Services nyní téměř trojnásobně překonává český průměr.

Asociace ABSL ocenila firmy, které v uplynulém roce nejvíce přispěly k rozvoji oboru podnikových služeb v České republice a díky inovativním projektům zvýšily standard poskytovaných služeb, zákaznické zkušenosti, rozvoje talentů či pracovního prostředí. Vítězné projekty v sedmi kategoriích vybírala šestičlenná nezávislá odborná porota ze čtyř desítek nominací. Ocenění s názvem ABSL Diamonds byla letos udílena již po osmé, trofej v podobě velkého diamantu výherci převzali v průběhu gala večera u příležitosti výroční konference ABSL.

Třetina českých IT profesionálů vydělává víc než 67 000 korun čistého měsíčně. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu mezi 4 185 IT profesionály, z toho téměř 800 Čechy. Region střední a východní Evropy je proto podle společnosti No Fluff Jobs, jež šetření realizovala, pro místní IT odborníky velmi lukrativní.

Na tradiční předvánoční nápor zákazníků se již chystá většina firem. Zejména obchodníci a logistické společnosti potřebují posílit své týmy, bojují však s nedostatkem brigádníků. Řešení hledají u agenturních pracovníků a motivací svých zaměstnanců k přesčasům. Některé firmy tuto situaci předvídaly, a proto již dříve začaly s hledáním sezónních brigádníků v zahraničí. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment.

I přesto, že ve výrobních podnicích dnes chybí stovky tisíc dělníků a řemeslníků, růstu nástupních mezd se v uplynulém roce nedočkali. Polepšili si především pracovníci na odborných pozicích, a to nejčastěji v rámci jednotek procent. Na mzdu 100 a více tisíc hrubého měsíčně dosáhnou zaměstnanci na necelé pětině pozic. Nejvyšší zaznamenanou mzdou ve výrobě je ředitel výrobního závodu, který si v Praze, na Liberecku a Královéhradecku přijde dokonce až na 200 tisíc Kč. Nejméně si naopak vydělá výrobní dělník, jehož nástupní mzda v Moravskoslezském kraji a na Ústecku může začínat na pouhých 20 tisících. Vyplývá to z obsáhlého průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.

Klimatická agenda v několika příštích desetiletích zásadně přetvoří veškerý světový byznys. Téma klimatických změn a udržitelného rozvoje však v mnoha společnostech nezastřešuje vrcholové a finanční vedení, nýbrž technologičtí odborníci. Úsilí společností aktivně se zapojit do procesu ochrany klimatu se tak velice často dostává do příkrého rozporu s jejich ekonomickými a obchodními zájmy.