Výroba hovězího vzrostla, ceny vepřového stále nízké

Porážky a výroba masa

Ve 2. čtvrtletí 2018 bylo na jatkách poraženo 56,1 tis. ks skotu (meziročně +1,7 %), z toho bylo 22,8 tis. býků (−1,6 %), 25,4 tis. krav (+5,0 %) a 5,7 tis. jalovic (+1,4 %). Vyrobeno bylo 17 109 tun (+3,6 %) hovězího masa. Na meziročně vyšší produkci se projevila také v průměru o 10,7 kg/ks vyšší porážková hmotnost.

Porážky prasat (580,3 tis. ks) ve 2. čtvrtletí opět meziročně klesly (o 3,2 %). Toto snížení však bylo ovlivněno výrazným nárůstem vývozu živých jatečných prasat. Výroba vepřového masa dosáhla 53 078 tun (−1,2 %), přičemž nižší počet poražených prasat byl částečně kompenzován jejich vyšší průměrnou hmotností (116,4 kg/ks jatečná prasata bez prasnic).

V tomto čtvrtletí došlo k mírnému navýšení výroby drůbežího masa na 41 359 tun (+2,4 %).

Stavy skotu, prasat a drůbeže

Podle soupisu hospodářských zvířat k 1. dubnu bylo v ČR chováno 1 415,8 tis. ks (−0,4 %) skotu. K mírnému meziročnímu poklesu došlo v kategorii do 1 roku (o 1,8 %), u býků ve výkrmu byl zaznamenán pokles o 5,6 %, naopak u zapuštěných jalovic mírné zvýšení o 2,7 %. Stavy krav si zachovaly ustálený trend mírného poklesu u dojených (−1,2 %) a mírného navýšení u masných (+2,7 %).

Stavy prasat se meziročně zvýšily na 1 557,2 tis. ks (+4,5 %). Stavy selat do 20 kg vzrostly o 8,1 %, tento přebytek byl následně vyvezen v průměrné hmotnosti 27,2 kg k výkrmu do zahraničí. Stavy prasat ve výkrmu zaznamenaly také zvýšení (+3,3 %), výraznější bylo v kategoriích o vyšší hmotnosti, tedy před porážkou.

Stavy drůbeže byly na začátku čtvrtletí meziročně vyšší o 9,7 % a čítaly 23 572,8 tis. ks. Na zvýšení se podílely všechny druhy a kategorie drůbeže. Stavy slepic se zvýšily na 7 989,6 tis. ks (+16,9 %), stavy kuřat ve výkrmu na 11 283,4 tis. ks (+3,2 %), kachen na 780,8 tis. ks (+42,0 %), krůt na 343,8 tis. ks (+1,2 %) a hus na 19,8 tis. ks (+9,7 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve 2. čtvrtletí meziročně mírně zvýšily u krav (+4,3 %), u telat (+3,2 %), u býků (+1,2 %), u jalovic se nezměnily. Průměrná cena jatečných býků byla 48,00 Kč/kg v živém nebo 87,37 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Ve 2. čtvrtletí byly ceny jatečných prasat 19,8 % pod úrovní cen ve stejném období minulého roku a dosáhly průměrné hodnoty 26,82 Kč za kg živé hmotnosti nebo 34,87 Kč za kg jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí klesla průměrná cena v mase o 0,94 Kč za kg.

Cena odstavených selat se meziročně zvýšila o 5,1 % na 65,72 Kč/kg.

Ceny jatečných kuřat se meziročně téměř nezměnily (+0,4 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,99 Kč za kg v živém.

Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem

Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu1) s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách za období od března do května 2018 byla bilance kladná (16 185 tun u skotu, 9 541 tun u prasat a 8 496 tun u drůbeže).

Přestože se dovoz živého skotu meziročně zvýšil na 1,7 tis. ks, vzhledem k vývozu (46,9 tis. ks) zůstává trvale zanedbatelný. Na straně vývozu převládala zvířata určená k dalšímu chovu (29,6 tis. ks), i když meziročně jejich vývoz poklesl o 13,0 %. Zvířat k porážce se vyvezlo 17,2 tis. ks, což představuje 11 254 tun živé hmotnosti (+7,4 %) vykrmených zvířat. Nejvíce živého skotu se vyvezlo do Rakouska (výhradně k porážce), do Turecka (výhradně k chovu) a do Německa (telata k dalšímu chovu a dospělý skot k porážce).

V zahraničním obchodě1) s živými prasaty došlo k výrazným změnám, které zvýšily jeho aktivní saldo. K podstatnému snížení dovozu a zvýšení vývozu došlo u obou významných kategorií, tj. u selat i jatečných prasat. Množství vyvezených selat (42,2 tis. ks; +148,4 %) se vyrovnalo s množstvím dovezených (40,7 tis. ks; −25,9 %) a tak dosavadní potřeba dovozu selat přešla ve vyrovnanou bilanci. Jatečná prasata se nedovážela, naopak jejich vývoz se zvýšil na 81,5 tis. ks a 9 637 tun živé hmotnosti (+40,4 %), což v jatečné hmotnosti odpovídá zhruba osmině čtvrtletní produkce vepřového masa. Selata se tradičně dovážela z Německa a Dánska, jejich vývoz směřoval do Rumunska, Maďarska, Německa a na Slovensko, vývoz jatečných prasat na Slovensko, do Maďarska a Německa.

Zahraniční obchod1) s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Dovoz jednodenních kuřat meziročně klesl téměř na polovinu (2,1 mil. ks), jejich vývoz se zvýšil o 16,5 % na 27,2 mil. ks. Jednodenní kuřata masného typu se vyvážela především na Slovensko, kuřata nosného typu do Rumunska, Polska a Bulharska. Vývoz kuřat a slepic určených k porážce vykázal výrazný meziroční pokles o 30,2 % na 5 366 tun a směřoval hlavně na Slovensko (kuřata) a do Polska (slepice). Dovoz v těchto kategoriích nebyl významný.

Záporná bilance zahraničního obchodu1) s masem se meziročně opět mírně prohloubila u všech tří druhů (na −7 249 tun u hovězího, −60 814 tun u vepřového a −23 564 tun u drůbežího). Dovoz hovězího masa se mírně zvýšil na 9 977 tun (+4,1 %), vzrostl i jeho vývoz (na 2 728 tun; +7,3 %). Dovezené maso pocházelo především z Polska, Německa a Nizozemska, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska a Polska.

U vepřového masa se záporná bilance prohloubila především výrazně nižším vývozem. Dovezeno bylo 67 404 tun (+1,1 %), z Německa, Španělska a také z Polska, kdežto vyvezeno bylo pouze 6 590 tun (−26,5 %), převážná většina na Slovensko.

Drůbežího masa se dovezlo méně než ve stejném období minulého roku (29 619 tun;−5,3 %), vývoz klesl na 6 055 tun (−34,0 %). Nejvíce drůbežího masa se dovezlo z Polska, navýšil se podíl dovozu z Maďarska, vývozy byly určeny na Slovensko, do Německa a Rakouska.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

V 2. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 767 164 tis. litrů mléka (+2,5 %), z toho nákup mlékáren činil 655 663 tis. litrů (+3,1 %). Ceny zemědělských výrobců mléka byly o 1,5 % meziročně vyšší. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,40 Kč za litr, tj. o 0,69 Kč/l levněji než v 1. čtvrtletí.

Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky

Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně navýšil na 233 636 tun. Dovoz klesl na 63 765 tun (−5,2 %) a vývoz se zvýšil na 297 401 tun (+10,0 %). Největší podíl na sníženém dovozu a zvýšeném vývozu měly mléko a smetana. Meziročně se jich dovezlo o 7 146 tun méně a vyvezlo o 27 576 tun více. Opačný trend byl zaznamenán u zakysaných mléčných výrobků (+17,2 % na straně dovozu a −10,4 % na straně vývozu). S ostatními významnými mléčnými výrobky se obchodovalo podobně jako ve stejném období loni. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.