V příštích dvou letech chce změnit obor třetina zaměstnanců
Počet pracovníků, kteří za uplynulý rok změnili obor, i navzdory pandemii a nucenému pozastavení či utlumení činnosti firem z mnoha oblastí klesá. Obor změnilo pouze 14 % ekonomicky aktivních lidí. Pro 59 % z nich byla tato změna trvalá, zbývajících 41 % však věří, že šlo o změnu dočasnou a k původnímu oboru se vrátí. V následujících dvou letech plánuje změnu oboru více než třetina zaměstnanců, a to nejčastěji z důvodu osobní potřeby změny nebo kvůli proměnám pracovního trhu. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment.
Během svého profesního života změnilo pracovní obor 75 % lidí - 49 % v průběhu své kariéry a 26 % ihned po studiu. „Pandemie přinesla na trh práce nejistotu, lidé upřednostňují stabilitu a bojí se experimentů a změn. I proto v uplynulém roce změnilo obor pouze 14 % ekonomicky aktivních lidí, což je oproti předchozím letem nemalý pokles,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group. Nejčastěji dle něj lidé odcházeli z administrativních pozic, z gastronomie a pohostinství nebo z výroby, což jsou obory, které široce zasáhla epidemiologická opatření. Při změnách pak respondenty nejvíce lákala oblast vzdělávání, prodeje či logistiky. I když obecně k nejatraktivnějším oborům patří IT, lidé o něm příliš při plánování změn neuvažují. Uvědomují si totiž nutnost náročné rekvalifikace. Nejmenší chuť ke změnám mají vysokoškoláci, zejména IT experti a inženýři, největší naopak ženy a zaměstnanci do 35 let.
V příštích dvou letech zvažuje změnu oboru více než třetina lidí. Nejčastěji o tom uvažují pracovníci z podnikových služeb, nejméně často lidé z IT. „Zaměstnanci působící v podnikových službách patří k těm nejspokojenějším, i přesto jsou změnám otevřenější než pracovníci z ostatních oborů. Jedním z důvodů je skutečnost, že se pod vlivem technologií a automatizace mění charakter jejich práce. Lidé se obávají, že by jejich pozice mohla zaniknout, nebo by se museli rekvalifikovat,“ říká Martin Malo s tím, že jde o obavy liché. Navíc centra podnikových služeb své lidi na změny připravují s pomocí svých vzdělávacích programů a nadále aktivně nabírají. Novou práci si hledá přibližně 24 % respondentů a dobré nabídce je otevřeno dalších 34 %. Obor chtějí zaměstnanci změnit v 66 % případů z důvodu osobní potřeby změny, dalších 34 % respondentů ale jako důvod uvádí změny na trhu práce.
Nové technologie se netýkají jen oboru podnikových služeb, dle Světového ekonomického fóra změní do roku 2025 až 85 milionů pracovních míst z nejrůznějších sektorů. Nové pozice budou souviset s dělbou práce mezi stroji a lidmi a budou vyžadovat porozumění tomu, jak lze digitální technologie používat. Jen malá část zaměstnanců si však možné změny na trhu práce či v rámci vlastní pozice připouští. Pouze 15 % respondentů si myslí, že se v důsledku automatizace a digitalizace jejich pracovní pozice změní, 4 % se pak domnívají, že jejich místo zanikne. Na změnu charakteru své práce se 23 % respondentů připravuje ze své vlastní iniciativy, 12 % z popudu zaměstnavatele. Až třetina respondentů sleduje novinky ve svém oboru, dalších 27 % si rozšiřuje dovednosti nebo se učí cizí jazyky. „Obecně se nejvíce vzdělávají IT pracovníci, nejméně naopak modré límečky. Lidé z obchodu, retailu a marketingu nadprůměrně rozvíjí své měkké dovednosti a sledují novinky z oboru,“ doplňuje Martin Malo a dodává: „Z průzkumu jsme však také zjistili, že až v 58 % případů vzdělávací aktivity zaměstnavatelé nijak nepodporují.“
