Rychle roste počet pracujících na kratší úvazek ve věku 65 a více let

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se ve 2. čtvrtletí 2018 proti 1. čtvrtletí 2018 zvýšil o 10,2 tis. osob.

Meziročně vzrostl počet osob v hlavním zaměstnání o 91,8 tis., tj. o 1,8 % na 5 289,1 tis. Zvýšil se jak počet mužů (o 38,9 tis.), tak žen (o 52,9 tis.). Při poklesu počtu pracujících ve věku do 40 let (o 32,4 tis.) se zvýšil počet pracujících ve věku 40–54 let (o 67,5 tis.). Podstatně rostl i počet pracujících ve věku 60 let a více (o 41,4 tis.).

Výrazná většina osob pracuje ve svém hlavním zaměstnání na plný úvazek. Jejich počet vzrostl proti 2. čtvrtletí 2017 o 71,5 tis. Zároveň se značně zvýšil počet pracujících na kratší pracovní dobu, a to o 20,3 tis. V důsledku tohoto vývoje meziročně vzrostl podíl kratších úvazků v hlavním zaměstnání o 0,3 procentního bodu (p. b.) na 7,6 % všech pracujících. Největší nárůst počtu pracujících na kratší úvazek byl ve věkové skupině 65letých a starších a ve skupině 25–29letých. Nárůst v těchto dvou věkových skupinách byl prakticky shodný s celkovým nárůstem počtu osob s kratším úvazkem.

Přes rychlý růst kratších úvazků v posledních dvou letech je v naší republice v porovnání s ostatními státy EU využívána kratší pracovní doba v hlavním zaměstnání podstatně méně. Podle údajů za rok 2017 činil podíl kratších úvazků na celkové zaměstnanosti v celé EU 20,3 %, za Českou republiku to bylo pouze 7,3 %. Jednalo se o šestý nejnižší podíl v celé EU 28. Markantní rozdíly ve využívání kratší pracovní doby lze demonstrovat na porovnání těchto podílů s našimi sousedními zeměmi. Na Slovensku byl pouze 6,2 % a v Polsku dosáhl prakticky shodné úrovně jako v ČR. Naopak Německo a Rakousko patří mezi země, ve kterých jsou kratší pracovní úvazky v hlavním zaměstnání využívány mnohem častěji. V Rakousku to bylo 28,7 % a v Německu 28,2 %. Pro informaci uvádíme, že kratší úvazky v hlavním zaměstnání jsou nejvíce rozšířeny v Nizozemsku, kde je využívá více než polovina všech pracujících (50,7 %).

Celkový vzestup počtu zaměstnaných osob byl způsoben hlavně nárůstem počtu osob v pozici zaměstnanců. Jejich počet se meziročně zvýšil o 90,6 tis. a dosáhl 4 389,1 tis. Počet pracujících v ostatních skupinách se meziročně téměř nezměnil. Mírně vzrostl pouze počet podnikatelů bez zaměstnanců, a to o 1,3 tis.

Tak jako v minulých čtvrtletích se pokračující růst zaměstnanosti projevil zejména v terciárním sektoru služeb, o 84,2 tis. V primárním sektoru zemědělství a lesnictví se počet pracujících zvýšil o 2,4 tis. Zaměstnanost v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zvýšila pouze o 5,8 tis., což souvisí s potížemi při získávání nových pracovníků.

Nejvíce vzrostl počet pracujících s dosaženým terciárním vzděláním o 53,9 tis. To odráží podstatné změny ve struktuře dosaženého formálního vzdělání. Výrazně méně vzrostl počet pracujících se středoškolským vzděláním s maturitou o 29,4 tis. a počet vyučených dokonce klesl o 2,6 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) dosáhla 74,7 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím roku 2017 vzrostla o 1,4 p. b. (u mužů o 1,1 p. b., u žen o 1,7 p. b.).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO)1), očištěný od sezónních vlivů, se ve 2. čtvrtletí 2018 proti 1. čtvrtletí 2018 snížil o 3,3 tis.

Celkový počet nezaměstnaných se meziročně snížil o 40,5 tis. a dosáhl 118,2 tis. osob. Snížil se jak počet nezaměstnaných žen (o 22,3 tis. na 65,8 tis.), tak počet nezaměstnaných mužů (o 18,2 tis. na 52,4 tis.). Pozitivní vývoj souvisí především s poklesem počtu nezaměstnaných jeden rok a déle (o 23,4 tis. na 35,7 tis. osob).

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) klesla ve 2. čtvrtletí 2018 na 2,2 % a proti 2. čtvrtletí 2017 se snížila o 0,8 p. b.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání snížila prakticky ve všech krajích. Stagnovala pouze v kraji Královéhradeckém. Nejvíce klesla ve Zlínském kraji (o 1,7 p. b.), Kraji Vysočina (o 1,7 p. b.) a v Libereckém kraji (o 1,6 p. b.). Nejvyšší míra nezaměstnanosti přetrvává v Moravskoslezském (3,7 %), v Ústeckém (3,6 %) a v Karlovarském kraji (3,3 %). Nejnižší míra je dlouhodobě v hlavním městě Praze (1,1 %) a v Jihočeském kraji (1,2 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí roku 2018 činil jejich počet 108,4 tis. osob, tj. o 11,7 tis. méně než ve stejném období roku 2017. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 32,8 tis. osob.