Pokles nezaměstnanosti pokračoval i v květnu

Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v květnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 283 243, z toho 16 776 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 194 049 volných míst bylo vhodných pro cizince. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za duben 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období, kdy nezaměstnanost v květnu pravidelně klesá. Ze strany zaměstnavatelů stále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech.

„V řadě regionů je podíl nezaměstnaných osob na historických minimech, především pak v oblastech, kde jsou průmyslové zóny. Počet uchazečů o zaměstnání meziročně klesl v květnu o téměř 79 tisíc. Česká ekonomika nadále roste a trh práce ovlivňují i sezónní práce, které už jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě. Tyto činnosti poběží i v dalších měsících a nezaměstnanost by tak mohla ještě dále klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Za zmínku jistě stojí fakt, že v uplynulém měsíci nastoupilo do práce téměř 30 tisíc lidí a zaměstnání získali také díky některé z aktivit vyvíjených ze strany Úřadu práce ČR. Zatímco do evidence se přihlásilo 33 tisíc uchazečů, 46 400 jich odešlo. Potvrzuje se tak trend, kdy z evidence Úřadu práce ČR odchází více nezaměstnaných, než se jich do ní hlásí. I to je výsledek intenzivní a cílené práce zejména s dlouhodobě evidovanými uchazeči o zaměstnání.“ Nízká nezaměstnanost rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to např. kvůli nízké úrovni vzdělání, popř. “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v květnu všech 77 okresů – největší hlásí Prachatice (o 19,9 %), Jindřichův Hradec (o 18,9 %), Jeseník (o 15,5 %), Český Krumlov (o 14,8 %), Písek (o 14 %), Svitavy (o 13,9 %), Klatovy (o 12,8 %), Kroměříž (o 9,9 %), Litoměřice a Pelhřimov (shodně o 9,5 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou a Praha-východ (oba 1,1 %), Jindřichův Hradec (1,3 %), Pelhřimov a Jičín (oba 1,4 %), Písek, Benešov a Plzeň-jih (shodně 1,5 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 30 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,2 %), Most (6,6 %), Ostrava-město (6 %), Bruntál, Ústí nad Labem a Chomutov (všichni 5,4 %), Znojmo (5 %), Jeseník (4,8 %) a Hodonín (4,7 %). Podíl nezaměstnaných žen poklesl na 3,2 % a mužů na 2,8 %.

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství uzavírání memorand o spolupráci či osobní návštěvy starostů měst a obcí.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 283 243 volných pracovních míst, což je o 16 136 více než v dubnu a o 109 200 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (54 700), ve Středočeském (39 066), v Plzeňském (28 536), Pardubickém (28 263), a Jihomoravském (23 336) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 9 131 pozic na dohodu o provedení práce a 7 645 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,8 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,7), Ústí nad Labem a Most (oba 4,3), Jeseník (3,8), Znojmo (2,8), Hodonín, Bruntál a Ostrava (shodně 2,4) a Děčín (2,3). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 14 576 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Úřad práce ČR zaznamenal v uplynulém měsíci také nárůst poptávky po sezónních pracovnících na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci května evidoval 24 361 takových pozic. Firmy hledají například montážní dělníky, pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví a ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě, zemědělství, lesnictví či rybářství. Objevují se už též nabídky v rámci letních brigád. Poptávka je po prodavačích rychlého občerstvení a zmrzliny, plavčících, pracovnících na rozvoz obědů pro seniory, pomocnících v zemědělství, obslužném personálu a dalších zaměstnancích v turismu a gastronomii. Řada zaměstnavatelů ale hledá brigádníky převážně prostřednictvím internetové inzerce nebo vlastních zaměstnanců. Stejně tak mladí lidé hledají dočasné zaměstnání spíše přes pracovní portály. Z toho důvodu se objevují tyto nabídky v databázi ÚP ČR v menší míře.

Obecně měli zaměstnavatelé v květnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, svářeče, řezače plamenem a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a už zmíněného individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků. Během května se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 33 231 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 2 174 osob, meziročně pak nižší o 3 656 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 46 397 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 9 818 méně než v dubnu a o 9 168 méně než rok předtím. Novou práci získalo 29 378 lidí - o 10 834 méně než v předchozím měsíci a o 6 487 méně než v květnu 2017.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v květnu 43,4 roku. Mezi evidovanými bylo 86 473 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,7 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 34,2 % - celkem 78 509. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 709 dní.

„V problematice dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů odvádí významný podíl také efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, prokazatelně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ vyzdvihuje generální ředitelka ÚP ČR. V uplynulém měsíci bylo bez práce 120 334 žen (52,4 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 41 462 OZP (18,1 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků, zedníků, kamnářů či dlaždičů, a pracovníků v gastronomii.

Ke konci května bylo bez práce 8 324 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 1 204 a meziročně pak o 3 178 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,6 % (duben 2018 – 3,9 %, květen 2017 – 3,7 %). Bez práce bylo k 31. 5. 2018 celkem 4 997 bývalých studentů, tj. o 1 094 méně než v předchozím měsíci (květen 2015 – 16 083, květen 2016 – 11 778, květen 2017 – 7 620). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 68 656 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení nebo obsluhu strojů.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci května podpořil prostřednictvím příspěvků APZ celkem 27 111 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 7 392 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 005), Olomouckém (1 755), Jihomoravském (723) a Ústeckém (719) kraji. Jen v květnu přijal Úřad práce ČR 286 žádostí. Se 4 872 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 211 z nich v květnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 a 25 – 50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, prodavači, skladníci, účetní, recepční, zámečník, asistent pedagoga nebo třeba obchodní referent.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 306 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (71), Olomouckém (60), Zlínském (38) a Jihomoravském (31) kraji. Celkem 142 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní žádosti posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, řidič, projektant, učitelé, fotograf, lékař, inspektor, trenér, operátor call centra, školnice či lektor jógy.

A roste i počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 430. Nejvíce pak v Ústeckém (3 268), Moravskoslezském (1 806), Středočeském (1 482) a Jihomoravském (1 266) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 4 109 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci května pracovalo na VPP celkem 11 707 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci května šanci získat zaměstnání 8 479 uchazečů. Celkem 28 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 454 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 5. 2018 se jich účastnilo celkem 1 539 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 - 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci května 1 455 osob se zdravotním postižením (z toho jich 40 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 182 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 67 742 lidí, tj. 29,5 % všech uchazečů vedených v evidenci (duben 2018 – 29,3 %, květen 2017 – 25,3 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 311 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 78 129 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za duben 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,2 %, EU28 – 7,1 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,2 %, EU28 7,1 %).