Nezaměstnanost v únoru klesla na 3,7 %

Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v únoru nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 239 254, z toho 14 627 pak v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za leden 2018) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

Situace na trhu práce aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech.

„Z evidence ÚP ČR odešlo v únoru více než 41 tis. lidí. Řada z nich nachází uplatnění díky postupnému rozjezdu sezónních prací zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství nebo třeba cestovním ruchu. Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezóna. V nadcházejících měsících bude nezaměstnanost s největší pravděpodobností i nadále klesat,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Nízká nezaměstnanost rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. Naopak - klade ještě větší důraz na cílenou a individuální práci s klientem. V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat, a to např. kvůli nízké úrovni vzdělání, popř. “zastaralé“ kvalifikaci, nedostatku praxe, exekuci, omezené mobilitě, věkovému, zdravotnímu handicapu či péči o malé děti nebo osobu blízkou. To vše výrazným způsobem snižuje jejich šance na získání práce. Úkolem Úřadu práce ČR je pokusit se odstranit tyto bariéry a pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z jeho evidence.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v únoru 75 okresů – nejvyšší Benešov (o 6,6 %), Vyškov (o 6,1 %), Klatovy a Prostějov (shodně o 5,5 %), Chrudim a Plzeň-jih (shodně o 5,4 %), Kutná Hora (o 5,2 %), Pelhřimov, Trutnov a Olomouc (shodně o 5,1 %). Nezaměstnanost naopak vzrostla ve 2 regionech - Litoměřice (o 2,9 %) a Teplice (o 0,7 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha-východ (1,3 %), Rychnov nad Kněžnou (1,4 %), Praha-západ (1,8 %), Benešov (1,9 %), Pelhřimov, Plzeň-město, Jičín a Mladá Boleslav (shodně 2,1 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 36 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,8 %), Jeseník (7,4 %), Most a Znojmo (oba 7,1 %), Bruntál (6,8 %), Ostrava-město (6,6 %), Hodonín (6,2 %) a Chomutov (5,9 %). Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,8 % a žen na 3,7%.

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst, kdy jeho zaměstnanci kontaktují zaměstnavatele, vyhledávají volné pozice pro uchazeče o zaměstnání a seznamují je nejen s jednotlivými nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž složení vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu. Během loňského roku zrealizovali zaměstnanci Úřadu práce ČR celkem 17 262 osobních monitorovacích návštěv. Celkový počet všech kontaktů za toto období činil 37 319. ÚP ČR se nyní ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 239 254 volných pracovních míst, což je o 8 526 více než v lednu a o 95 156 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (46 078), ve Středočeském (34 100), v Plzeňském (22 473), Pardubickém (22 380) a Jihomoravském (19 768) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 234 pozic na dohodu o provedení práce a 6 393 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 1,2 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (7,7), Jeseník (5,7), Ústí nad Labem (5,6), Znojmo (5,4), Most (4,7), Děčín (4,1), Hodonín (3,9) a Bruntál (3,6). Celkem 13 880 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Zaměstnavatelé měli v únoru největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře nebo svářeče, řezače plamenem a páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Od ledna do prosince 2017 uspořádal ÚP ČR v celé republice přes 4 673 předvýběrových řízení a 2 934 výběrových řízení. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.

Během února se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 33 078 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 22 545 osob, meziročně pak nižší o 5 668 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 41 407 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 5 608 méně než v lednu a o 6 547 méně než v únoru 2017. Novou práci získalo 27 054 lidí - o 2 783 méně než v předchozím měsíci a o 4 666 méně než před rokem. Celkem 5 757 uchazečů o zaměstnání bylo umístěno prostřednictvím Úřadu práce ČR.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 43,2 roku. Mezi evidovanými bylo 103 205 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,7 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 31,7 % - celkem 89 033 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 648 dní. V uplynulém měsíci bylo bez práce 136 605 žen (48,6% z celkového počtu nezaměstnaných) a 45 524 OZP (16,2 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, zedníků, kamnářů či dlaždičů, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, taxikářů, pomocných manipulačních dělníků a pracovníků v gastronomii.

Ke konci února bylo bez práce 10 488 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 390 a meziročně pak o 4 864 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,7 % (leden 2018 – 3,8 %, únor 2017 – 4 %). Bez práce bylo k 28. 2. 2018 celkem 6 936 bývalých studentů, tj. o 483 méně než v předchozím měsíci (únor 2015 – 21 978, únor 2016 – 16 548, únor 2017 – 11 291). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 60 899 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení nebo pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci února podpořil ÚP ČR prostřednictvím příspěvků APZ celkem 9 869 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce února 2018 o něj požádalo celkem 6 415 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 811), Olomouckém (1 535), Jihomoravském (626) a Ústeckém (605) kraji. Jen v únoru přijal Úřad práce ČR 295 žádostí. Se 4 181 žadatelem už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 365 z nich v únoru). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 a 25 – 50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní dělníci, prodavači, automechanik, lakýrník, vychovatel, zdravotníci, programátor, skladníci, učitelé nebo třeba obchodní zástupce.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 261 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (62), Olomouckém (51), Zlínském (31) a Jihomoravském (26) kraji. Celkem 118 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní žádosti posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, zdravotní sestry, specialisté v obchodní sféře a cestovním ruchu, pracovník v sociálních službách, zámečník nebo školnice.

A roste i počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 026. Nejvíce pak v Ústeckém (3 213), Moravskoslezském (1 660), Středočeském (1 451) a Jihomoravském (1 152) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 4 556 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci února pracovalo na VPP celkem 9 869 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, jež nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Během loňského roku se podařilo Úřadu práce ČR tímto způsobem umístit celkem 11 750 lidí. Celková poskytnutá částka činila více než 2,242 mld. Kč. Nejvíce takto podpořených klientů bylo v Ústeckém (2 517), Moravskoslezském (1 954) a Jihomoravském (1 075) kraji.

„Základním principem veřejně prospěšných prací je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů a klientů se základním vzděláním. Cílem je umožnit jim, aby si osvojili nebo oživili pracovní návyky, a tím pádem zvýšili své šance na získání zaměstnání. Jde o nejrizikovější skupinu, které reálně hrozí dlouhodobá nezaměstnanost. Proto při osobních jednáních se starosty a primátory na tento fakt upozorňujeme. Podporujeme v maximální možné míře snahu obcí, které zaměstnávají dlouhodobě nezaměstnané uchazeče v rámci VPP. ÚP ČR je ale zároveň povinen postupovat podle platné legislativy,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.

Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR.

„V případě, že se obci nedostává vhodných uchazečů, může přijmout na VPP i nezaměstnaného z jiného kraje či okresu. Příspěvek jde tzv. za klientem, to znamená, že je třeba, aby se zaměstnavatel obrátil na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, na kterém je uchazeč evidován, a požádal o příspěvek na veřejně prospěné práce,“ doplňuje generální ředitelka ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

Jak už bylo řečeno – cílem VPP je zvýšení šancí především dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů na pracovním trhu. Pokud se jim podaří najít práci, a tím pádem si zajistit pravidelný příjem, stoupá i pravděpodobnost, že se vyhnou případné exekuci.

„Úřad práce ČR klade velký důraz na prohloubení finanční gramotnosti. Ta je také součástí řady projektů určených konkrétní cílové skupině uchazečů. Právě tato oblast je pro lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce, velmi důležitá. Je to cesta, jak zamezit tomu, aby se ocitli v dluhové pasti. Popřípadě z ní dokázali vystoupit, a naopak se snažili, aby zaměstnání či samostatná výdělečná činnost apod. pro ně byly skutečně hlavním zdrojem příjmu,“ zdůrazňuje Kateřina Sadílková.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci února šanci získat zaměstnání 8 616 uchazečů. Celkem 30 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 1 654 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 28. 2. 2018 se jich účastnilo celkem 1 120 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 - 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci února 1 612 osob se zdravotním postižením (z toho jich 43 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 154 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 93 970 lidí, tj. 33,5 % všech uchazečů vedených v evidenci (leden 2018 – 33,8 %, únor 2017 – 29,8 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 057 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 113 332 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za leden 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,6 %, EU28 – 7,5 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,4 %, EU28 7,3 %).