Nezaměstnanost v prosinci: 3,1 %, nezaměstnaných je o 50 tis. méně než loni

Situace na pracovním trhu odpovídala v prosinci dlouhodobému stavu, ročnímu období a také běžnému vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. „S příchodem zimy postupně končí sezónní práce zejména v zemědělství či stavebnictví, a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž skončily termínované pracovní smlouvy a dohody nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková. Nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Zároveň ale v meziročním srovnání setrvale klesala.

„V řadě krajů jsme zaznamenali rekordně nízké hodnoty, pokud jde o absolutní počet evidovaných uchazečů. Trh práce ovlivňoval stabilní rozvoj české ekonomiky, což se projevilo v celkovém růstu volných pracovních míst, a setrvalým poklesem podílu nezaměstnaných osob. Pozitivní je fakt, že se snižoval počet lidí nad 50 let, osob se zdravotním postižením nebo podíl dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Což v praxi znamená, že i tito klienti mají mnohem vyšší šance na pracovní uplatnění. Ze strany zaměstnavatelů nadále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech, ale také v sociálních službách či ve zdravotnictví,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR a dodává:

„V nadcházejících měsících bude registrovaná nezaměstnanost, v souvislosti s postupným ukončováním sezónních prací a pracovních úvazků na dobu určitou, pravděpodobně stagnovat, případně mírně vzroste. V rámci celého roku 2019 můžeme očekávat stabilní situaci na trhu práce, obdobně jako tomu bylo loni. Zaměstnavatelé budou hledat například řemeslníky a opraváře, pracovníky na obsluhu strojů a zařízení nebo pomocné a nekvalifikované síly. Bez ohledu na vývoj ekonomiky se dá očekávat také vzrůstající poptávka po odbornících v technických profesích, oblasti informačních technologií a ve zdravotnictví.“

Na pozitivním vývoji na pracovním trhu se podílí nejen široké spektrum volných pracovních míst, ale také proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, jeho informační a zprostředkovatelské služby a důležitá efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy ÚP ČR posuzuje klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách. Díky individuální práci s klienty se daří v současné době umisťovat také uchazeče, kteří v minulosti ztratili motivaci pracovat.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v prosinci 75 okresů, nejvyšší Prachatice (o 34,4 %), Chrudim (o 30,2 %), Jindřichův Hradec (o 29,5 %), Svitavy (o 25 %), Tachov (o 21 %), Klatovy (o 20,1 %), Písek (o 19 %) a Břeclav (o 18,9 %). Naopak nezaměstnanost klesla ve 2 regionech - Most (o 1 %) a Praha - západ (o 0,2 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha - východ (1,1 %), Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Praha - západ (1,5 %). Benešov (1,6 %), Pelhřimov, Ústí nad Orlicí a Plzeň - jih (shodně 1,7 %), Cheb, Jičín a Plzeň - město (shodně 1,8 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 32 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,9 %), Bruntál (6 %), Znojmo (5,9 %), Most (5,7 %), Jeseník (5,6 %), Ostrava - město a Hodonín (shodně 5,2 %), Chomutov a Ústí nad Labem (shodně 5 %). Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 3,2 % a podíl nezaměstnaných mužů vzrostl na hodnotu 3 %.

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 324 410 volných pracovních míst, což je o 868 více než v listopadu a o 107 781 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (67 323), ve Středočeském (48 071), v Pardubickém (35 590), Plzeňském (34 866), a Jihomoravském (24 014) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 7 557 pozic na dohodu o provedení práce a 6 794 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,4), Jeseník (4,2), Ústí nad Labem (3,3), Bruntál a Znojmo (oba 3,1), Hodonín (2,6) Most (2,5), Sokolov (2,4), Děčín a Přerov (shodně 2,1). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 13 514 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Zaměstnavatelé měli v prosinci největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo pomocné manipulační pracovníky. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Za zmínku stojí také organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkávání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota slevit z původních požadavků. Řada zaměstnavatelů už flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji.

Během prosince se na ÚP ČR nově přihlásilo 42 067 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 925 osob, meziročně pak nižší o 3 211 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 25 543 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 16 211 méně než v listopadu a o 4 584 méně než rok předtím. Novou práci získalo 13 758 lidí - o 11 504 méně než v předchozím měsíci a o 2 915 méně než v prosinci 2017.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v prosinci 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 84 374 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 36,4 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 26,1 % - celkem 60 529.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 117 822 žen (50,9 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 38 268 OZP (16,5 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků ostrahy či řidičů osobních a malých dodávkových automobilů. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 574 dny.

Ke konci prosince bylo bez práce 10 257 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 427 a meziročně pak o 1 183 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,4 % (listopad 2018 – 5 %, prosinec 2017 – 4,1 %). Bez práce bylo k 31. 12. 2018 celkem 7 122 bývalých studentů, tj. o 387 méně než v předchozím měsíci (listopad 2018 – 7 509, prosinec 2017 – 8 151, prosinec 2016 – 13 163). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 73 068 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení a strojů ve výrobě nebo pracovníky v informačních službách.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci prosince podpořil prostřednictvím příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti celkem 14 850 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 9 074 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 340), Olomouckém (2 174), Ústeckém (938) a Jihomoravském (862) kraji. Jen v prosinci přijal Úřad práce ČR 147 žádostí. S 6 080 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 94 z nich v prosinci). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, právník, učitelé, skladníci, asistent pedagoga nebo obchodní referenti.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 361 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (84), Olomouckém (77), Zlínském (44) a Jihomoravském (38) kraji. Celkem 171 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

A roste počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 350. Nejvíce pak v Ústeckém (3 390), Moravskoslezském (1 552), ve Středočeském (1 471) a v Jihomoravském (1 373) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Na veřejnou službu nastoupilo 2 761 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci prosince pracovalo na VPP celkem 4 961 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci prosince šanci získat zaměstnání 4 737 uchazečů. Celkem 20 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 263 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 31. 12. 2018 se jich účastnilo celkem 508 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 - 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci prosince 1 310 osob se zdravotním postižením (z toho jich 34 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 290 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 82 355 lidí, tj. 35,6 % všech uchazečů vedených v evidenci (listopad 2018 – 33,1 %, prosinec 2017 – 30,5 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 508 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 85 647 uchazečům o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za říjen 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2 %, EU28 – 6,7 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,2 %, EU28 6,7 %).