Nezaměstnanost v březnu klesla, je stále nejnižší v EU

Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobé situaci, tak ročnímu období. Česká ekonomika je stále v dobré kondici a na vývoji se příznivě podepisuje i příchod jarního počasí, kdy se postupně rozjíždějí sezónní práce. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech.

„Letošní březnová hodnota je, pokud jde o počet uchazečů o zaměstnání, nejnižší od roku 1997, kdy tehdejší úřady práce hlásily 199 597 nezaměstnaných,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „V předchozím měsíci odešlo z evidence ÚP ČR přes 50 tisíc lidí. Řada z nich našla uplatnění ve stavebnictví, v lázeňství, zemědělství, lesnictví, gastronomii nebo třeba cestovním ruchu. A svou činnost obnovují i živnostníci, kteří dočasně přerušili své podnikání. Březen je také typickým měsícem, kdy roste zájem zaměstnavatelů o veřejně prospěšné práce, především v rámci jarních úklidů veřejných prostranství. ÚP ČR s nimi po splnění zákonných podmínek uzavírá dohody. Hlavní nástup těchto činností se očekává v dubnu. V následujících měsících bude nezaměstnanost s velkou pravděpodobností dále klesat.“

Řada regionů hlásí nárůst poptávky po sezónních pracovnících a zaměstnancích na krátkodobé pracovní poměry. Ke konci března evidoval ÚP ČR celkem 20 513 takových pozic. Zaměstnavatelé hledají například dělníky v oblasti těžby a stavebnictví, montážní dělníky, uklízeče, pomocníky ve výrobě, v zemědělství či dopravě. V menší míře se začínají už také objevovat nabídky v rámci letních brigád. Zaměstnavatelé ale většinou hledají brigádníky spíše prostřednictvím internetové inzerce či vlastních zaměstnanců. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v březnu všech 77 okresů – největší hlásí Jindřichův Hradec (o 18,4 %), Chrudim a Písek (oba o 15,8 %), Klatovy (o 13,8 %), Strakonice (13,4 %), Prachatice (o 13 %), Plzeň-jih (o 12,1 %), Domažlice (o 12 %) a Tábor (o 11,8 %). Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,2 %), Praha-východ (1,3 %), Praha-západ (1,7 %), Benešov (1,8 %), Pelhřimov, Plzeň-jih a Jičín (shodně 1,9 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 34 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7,6 %), Most (6,9 %), Jeseník a Bruntál (oba 6,6 %), Znojmo a Ostrava-město (oba 6,4 %), Chomutov (5,8 %) a Hodonín (5,7 %). Podíl nezaměstnaných mužů i žen poklesl na 3,5.

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje individuální přístup k uchazečům o zaměstnání i zaměstnavatelům a v neposlední řadě pak efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst, kdy jeho zaměstnanci kontaktují zaměstnavatele, vyhledávají volné pozice pro uchazeče o zaměstnání a seznamují je nejen s jednotlivými nástroji a opatřeními aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž složení vychází z potřeb konkrétních zaměstnavatelů a konkrétního regionu. ÚP ČR se nyní ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 253 522 volných pracovních míst, což je o 14 268 více než v únoru a o 102 605 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (48 467), ve Středočeském (37 036), v Pardubickém (24 329), Plzeňském (24 210) a Jihomoravském (20 932) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 442 pozic na dohodu o provedení práce a 6 824 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 1 uchazeč. Z toho nejvíce v okresech Karviná (6,4), Jeseník (5,5), Ústí nad Labem (5,1), Znojmo a Most (shodně 4,6), Děčín (3,8), Bruntál (3,4), Opava a Sokolov (shodně 3,2). Celkem 13 918 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Zaměstnavatelé měli v březnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře nebo svářeče, řezače plamenem a páječe. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a už zmíněného individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Za zmínku stojí organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků. Během března se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 32 713 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 365 osob, meziročně pak nižší o 7 634 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 50 004 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 8 597 více než v únoru a o 14 439 méně než v březnu 2017. Novou práci získalo 34 271 lidí - o 7 217 více než v předchozím měsíci a o 10 233 méně než před rokem. Celkem 7 392 uchazečů o zaměstnání bylo umístěno prostřednictvím Úřadu práce ČR.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v březnu 43,3 roku. Mezi evidovanými bylo 98 000 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 37,2 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 32,7 % - celkem 86 247 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 672 dní. „V problematice dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů odvádí významný podíl také efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, prokazatelně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ vyzdvihuje generální ředitelka ÚP ČR.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 130 709 žen (49,6 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 44 399 OZP (16,8 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, zedníků, kamnářů či dlaždičů, taxikářů, pomocných manipulačních dělníků a pracovníků v gastronomii. Ke konci března bylo bez práce 10 158 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. Celkový počet mladých lidí bez práce klesl meziměsíčně o 330 a meziročně pak o 4 174 osob. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 3,9 % (únor 2018 – 3,7 %, březen 2017 – 4 %). Bez práce bylo k 31. 3. 2018 celkem 6 696 bývalých studentů, tj. o 240 méně než v předchozím měsíci (březen 2015 – 20 983, březen 2016 – 15 896, březen 2017 – 10 256). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 62 006 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, kováře, nástrojáře, obsluhu pojízdných zařízení nebo pracovníky v oblasti informačních služeb.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci března podpořil prostřednictvím příspěvků APZ celkem 24 705 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce března 2018 o něj požádalo celkem 6 775 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 897), Olomouckém (1 610), Jihomoravském (670) a Ústeckém (636) kraji. Jen v březnu přijal Úřad práce ČR 357 žádostí. Se 4 413 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 231 z nich v březnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 a 2 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 a 25 – 50 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní dělníci, prodavači, skladníci, farmaceutický pracovník, asistenti pedagoga, uklízeči, ošetřovatel zvířat nebo třeba jeřábník.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 277 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (63), Olomouckém (55), Zlínském (31) a Jihomoravském (28) kraji. Celkem 126 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní žádosti posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, řidič, projektant, učitelé, právník, fotograf, grafik, zdravotní sestry či specialisté v obchodní sféře. A roste i počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 109. Nejvíce pak v Ústeckém (3 230), Moravskoslezském (1 709), Středočeském (1 453) a Jihomoravském (1 204) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 4 212 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci března pracovalo na VPP celkem 9 660 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR.

„V případě, že se obci nedostává vhodných uchazečů, může přijmout na VPP i nezaměstnaného z jiného kraje či okresu. Příspěvek jde tzv. za klientem, to znamená, že je třeba, aby se zaměstnavatel obrátil na příslušné kontaktní pracoviště ÚP ČR, na kterém je uchazeč evidován, a požádal o příspěvek na veřejně prospěné práce,“ říká generální ředitelka ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci března šanci získat zaměstnání 8 480 uchazečů. Celkem 29 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 630 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 3. 2018 se jich účastnilo celkem 866 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 - 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci března 1 544 osob se zdravotním postižením (z toho jich 43 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám, operátorům call center apod. Celkem 169 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 83 081 lidí, tj. 31,5 % všech uchazečů vedených v evidenci (únor 2018 – 33,5 %, březen 2017 – 28,1 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 6 945 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 99 950 uchazečům o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za únor 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,7 %, EU28 – 7,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,4 %, EU28 7,1 %).