Nezaměstnanost klesla v září na 3 %

V uplynulém měsíci došlo k dalšímu oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna. „V září došlo k poklesu nezaměstnanosti. Ekonomice se daří a zaměstnavatelé přijímají další zaměstnance. Jen v předchozím měsíci nastoupilo do nového zaměstnání téměř 33 300 uchazečů. Zájem ze strany firem je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích. Svůj díl ale odvádí i proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli a efektivní spolupráce agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. Právě tato úzká provazba, kdy posuzujeme klienty v rámci obou oblastí společně, významně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zároveň snižuje jejich závislost na dávkách,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesnout nebo stagnovat.“

Nízká nezaměstnanost však rozhodně neznamená pro zaměstnance Úřadu práce ČR méně práce. Naopak. Prostřednictvím opatření aktivní politiky zaměstnanosti, cíleného poradenství a individuálního přístupu jak směrem k uchazečům, tak i zaměstnavatelům se ÚP ČR snaží vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce.

„Zároveň posilujeme kontrolní činnost. Zejména v oblasti neoprávněného pobírání nepojistných sociálních dávek a dodržování režimu dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Současně ještě více prohlubujeme spolupráci se Státním úřadem inspekce práce v rámci odhalování nelegálního zaměstnávání či zajištění dodržování pracovněprávních podmínek ze strany agentur práce. Prioritou ÚP ČR je obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči z evidence a v tomto ohledu dělá úřad maximum. Jinak řečeno - Úřad práce ČR i díky výše uvedeným aktivitám ještě více posiluje svou roli v centru zaměstnanosti. Je třeba si uvědomit, že pracovat je normální,“ zdůrazňuje generální ředitelka ÚP ČR.

Jako každý rok v září i letos dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna nezaměstnaných absolventů. Vývoj na trhu práce ale výrazně neovlivnila. Meziměsíčně jich bylo o 3 499 více, celkem 10 522. V dlouhodobém srovnání však jejich počet klesá (září 2015 – 23 089, září 2016 – 17 514, září 2017 – 12 242). Celkově bylo ke konci předchozího měsíce bez práce 13 417 mladých lidí, tedy absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 3 748 více, meziročně pak o 1 973 osob méně. Na nezaměstnanosti se podíleli 6 % (srpen 2018 – 4,2 %, září 2017 – 5,4 %). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 75 906 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, obsluhu pojízdných zařízení a výrobních strojů, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy nebo v informačních službách.

„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Právě to se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů a společnosti proto postupně snižují nároky na odpracovanou praxi absolventů a jsou ochotny si mladé lidi zaučit,“ vysvětluje Kateřina Sadílková.

V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku, administrativu, podnikání, gastronomii (kuchař, číšník), hotelnictví, osobní a provozní služby (kadeřník). Naopak velké šance na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských fakult, a absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je také po absolventech řemeslných oborů.

Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. Tak, aby vybraný obor žáka nejen bavil, ale aby v něm co nejdříve po absolvování studia našel uplatnění. Tedy - snaží se probudit a zvýšit zájem účastníků o profese, které jsou na trhu práce dlouhodobě nedostatkové.

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec a Praha-východ (oba 1,3 %), Prachatice (1,4 %), Písek (1,5 %), Benešov, Plzeň-jih, Pelhřimov a Ústí nad Orlicí (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7 %), Most (6,3 %), Ostrava-město (5,5 %), Chomutov (5,2 %), Ústí nad Labem (5,1 %), Bruntál (5 %), Znojmo (4,8 %) a Hodonín (4,7 %). Podíl nezaměstnaných žen klesl na 3,3 %, podíl nezaměstnaných mužů zůstal na hodnotě 2,7 %.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 12 okresů, nejvyšší Rychnov nad Kněžnou (o 7,7 %), Jindřichův Hradec (o 5,4 %), Domažlice (o 1,6 %), Česká Lípa (o 1,4 %), Český Krumlov (o 1,2 %) a Strakonice (o 0,9 %). Naopak nezaměstnanost klesla v 65 regionech. Nejvíce pak v okresech Jeseník (o 7,2 %), Plzeň město (o 6,6 %), Hradec Králové (o 6,5 %), Plzeň sever (o 6,2 %), Svitavy a Chrudim (shodně o 5,7 %) a Litoměřice (o 5,4 %).

V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 316 132 volných pracovních míst, což je o 2 908 více než v srpnu a o 110 051 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (61 690), ve Středočeském (43 298), v Pardubickém (34 727), Plzeňském (32 802), a Jihomoravském (24 868) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 8 494 pozic na dohodu o provedení práce a 7 819 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (6), Ústí nad Labem (3,9), Most (2,9), Jeseník (2,7), Bruntál (2,6), Znojmo (2,4), Hodonín (2,2) a Sokolov (2). Z celkového počtu nahlášených volných míst bylo 14 631 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).

Obecně měli zaměstnavatelé v září největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuální přístup nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům. Klíčovou aktivitou ÚP ČR je pak monitoring volných pracovních míst. Jeho smyslem je získat takové informace o volných pracovních místech a pracovních podmínkách, aby na jejich základě mohl ÚP ČR zprostředkovat zaměstnavateli přesně takového zaměstnance, jakého potřebuje. Úřad práce ČR se ještě více zaměřuje na získávání detailnějších informací o potřebách a požadavcích zaměstnavatelů na lidské zdroje. Za zmínku stojí také organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkávání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.

„Řada zaměstnavatelů flexibilně zareagovala na nedostatek pracovních sil a přikročila k úpravě svých požadavků tak, aby odpovídaly současnému trhu práce. Tak například v současně době už tak striktně nevyžadují úplnou profesní způsobilost, dosaženou úroveň vzdělání, získání konkrétní kvalifikace a praxi v oboru nabízeného pracovního místa. Důležitý je pro ně především zájem nových zaměstnanců o danou pozici, ochota učit se novým věcem, spolehlivost, flexibilita a chuť pracovat. Zaměstnavatelé si je sami zaškolují a "pracují" s nimi mnohem intenzívněji, např. pro ně pořádají kurzy, školení apod.,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR.

Během září se na ÚP ČR nově přihlásilo 43 624 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 7 959 osob, meziročně pak nižší o 2 342 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 49 792 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 13 061 více než v srpnu a o 8 085 méně než rok předtím. Novou práci získalo 33 267 lidí - o 12 064 více než v předchozím měsíci a o 5 435 méně než v září 2017.

V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v září 42,3 roku. Mezi evidovanými bylo 79 361 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,4 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 29,9 % - celkem 67 093.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 121 328 žen (54,1 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 38 514 OZP (17,2 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů a pomocníků v hotelích a jiných objektech, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků či pracovníků v gastronomii. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 638 dní.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci září podpořil prostřednictvím příspěvků APZ celkem 26 323 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. Prioritou ÚP ČR je především kvalitní zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli a realizace efektivní APZ, kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM). V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá kvalifikace. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Dosud o něj požádalo celkem 8 453 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (2 249), Olomouckém (2 013), Ústeckém (836) a Jihomoravském (800) kraji. Jen v září přijal Úřad práce ČR 261 žádostí. S 5 632 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (s 234 z nich v září). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní a montážní dělníci, kovodělníci, elektromechanici, pracovníci ve zdravotnictví a sociální oblasti, recepční, chůvy nebo ošetřovatel zvířat.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 341 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (79), Olomouckém (71), Zlínském (41) a Jihomoravském (37) kraji. Celkem 164 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje. Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, pracovníci v oblasti osobních služeb, dělníci v elektrovýrobě, programátor, školnice, prodavačky, učitelé, právník, personální konzultant, fotograf, laborant, zdravotní sestry, recepční či vizážistka.

A roste počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami. Celkem jich úřad eviduje 12 407. Nejvíce pak v Ústeckém (3 380), Moravskoslezském (1 761), Jihomoravském (1 337) a Středočeském (1 318) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo 3 751 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to opakovaně) další potenciální organizátory, kteří mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci září pracovalo na VPP celkem 12 567 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Za standardní délku trvání VPP považuje 12 měsíců. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít uplatnění na otevřeném trhu práce a působí jako asistenti prevence kriminality (APK) a koordinátoři VPP. Měsíční výše příspěvku na mzdy pracovníků VPP činí 15 000 Kč. V případě APK je to 16 500 Kč a u předáků VPP pak 16 000 Kč. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. tehdy, když se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let, nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Pokud konkrétní klient spadá do výše uvedené skupiny, může ÚP ČR udělit výjimku, aby dotyčný mohl u stejného zaměstnavatele nastoupit na VPP opětovně. Vždy je ale třeba každý takový případ posoudit individuálně, a to z úrovně příslušné krajské pobočky či kontaktního pracoviště ÚP ČR. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání APK nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci září šanci získat zaměstnání 7 533 uchazečů. Celkem 24 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní nebo montážní dělníky. Celkem 1 370 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. A jejichž obsah i složení plně reflektují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. K 30. 9. 2018 se jich účastnilo celkem 1 054 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 40 - 44 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám, zvolené rekvalifikace a poslední variantou jsou rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. V rámci zřízení pracovních míst pro OZP finančně podpořil ke konci září 1 432 osob se zdravotním postižením (z toho jich 36 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodu, prodeji a ostraze, operátorům call center apod. Celkem 259 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz pracovního místa pro OZP a OZP – samostatně výdělečně činnou. Kromě toho podporuje ÚP ČR zaměstnanost této skupiny klientů i prostřednictvím přesně cílených projektů. V rámci celé ČR jich v současné době běží celkem šest. Podrobnosti jsou k dispozici na http://portal.mpsv.cz/upcr/esf/projekty_v_realizaci. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 69 208 lidí, tj. 30,9 % všech uchazečů vedených v evidenci (srpen 2018 – 32,8 %, září 2017 – 26,1 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 7 637 Kč. O rok dřív vyplácel ÚP ČR podporu 74 269 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za srpen 2018, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V uvedeném měsíci měla nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,7 %, EU28 – 6,5 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,5 %, EU28 6,8 %).