Hospodářský růst mění nákupní zvyklosti Čechů
Tržby v českém maloobchodě rostou nejrychleji za posledních deset let. Důvodem je zejména aktuální rekordní výkonnost tuzemské ekonomiky a spolu s ní i nákupní a spotřební chování obyvatel. Průběžně se zvyšuje počet lidí, kteří neupřednostňují nejlevnější zboží, ale jsou ochotni si připlatit za kvalitu. Dochází také k růstu internetového prodeje u technického nepotravinářského zboží a Česko se stává v oblasti online retailu velmocí.
„Tuzemští zákazníci jsou optimističtější a tím pádem se nebojí více utrácet. S tím samozřejmě souvisí i spotřebitelská důvěra, která dosahuje historického maxima. Hodnoty pro Českou republiku jsou aktuálně vyšší, než je průměr Evropské unie, a dokonce i Německa,“ uvedl Ladislav Csengeri, GfK Consumer Panel Director CZ & SK, a dodal: „Výdaje domácností za rychloobrátkové zboží vzrostly v meziročním srovnání o 5 %. Na tento vývoj má částečný vliv i inflace. Největší část nákupního koše představují výdaje za čerstvé a chlazené zboží. Podíl této kategorie posiluje kvůli vyšší průměrné ceně. Nejvyšší část výdajů domácnosti utrácejí v hypermarketech. Dlouhodobě rostou výdaje v diskontních prodejnách a supermarketech, a to na úkor malých prodejen.“
Poslední dva roky klesá v Česku průměrná frekvence nákupů. Loni jejich počet činil 337, což je o dva provedené nákupy méně v porovnání s rokem 2016. Naopak stouply výdaje na jeden nákup. Češi utratili v loňském roce za průměrný nákup 241 korun oproti předloňským 228 korunám. Roste i podíl privátních značek. V roce 2015 jejich zastoupení činilo 20,7 %, v loňském roce to bylo už 21,2 %. Přesto má Česká republika stále nižší podíl privátních značek než okolní státy s výjimkou Polska. Češi už tolik zboží nenakupují v promo akcích, slevová spirála tedy ubírá na intenzitě. Po dlouhodobém nárůstu do roku 2015 začal totiž promoční podíl v posledních dvou letech klesat. Zatímco předloni rodiny zaplatily 46,7 % výdajů na rychloobrátkovém zboží v promočních akcích, loni to bylo už jen 46 %.
„Zlepšující se ekonomická situace a rostoucí důvěra spotřebitelů ovlivňuje i jejich nákupní rozhodnutí. Stále větší význam má kvalita potravin, jejich čerstvost a příjemný a pohodlný nákup. Koncem roku 2017 si už 20 % zákazníků vybíralo prodejnu potravin podle kvality výrobků – dvakrát víc než o pět let dříve. S důrazem na kvalitu se mění i role „českého původu“ potravin – „českost“ potravin je důležitá již pro 64 % vysokoškoláků. Mladší nakupující mění své nákupní chování i díky změnám v životním stylu. Stále běžnější je jídlo po cestě jako občerstvení, v zaměstnání a podobně. Tomu odpovídá i vyšší podíl nákupů, které jsou zaměřené na konzumaci mimo domov – mezi „millenials“ dělá takové nákupy přes 50 % nakupujících,“ řekl Zdeněk Skála, GfK Retail Director CZ.
„Česká ekonomika šlape, a to i díky tomu, že celý systém je postaven na rovnováze. A právě obchodníci jsou důležitou součástí této rovnováhy. Proto mě znepokojují navrhované změny, jako je zavedení povinné výše marží, omezení promo akcí nebo povinnost procentního podílu českých potravin v nabídce řetězců. Tyto snahy totiž mohou způsobit zvýšení cen potravin v Česku, zkomplikovat jejich dostupnost a zúžit výběr. Zkušenosti z minulosti nám potvrzují, že ztrátou rovnováhy na trhu utrpí největší škodu vždy koncový zákazník,“ konstatovala Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
„V oblasti nepotravinářského zboží technického charakteru měření GfK potvrzuje trend trvale rostoucího podílu internetového prodeje. Ten v Evropě za posledních 5 let vzrostl z 15,2 % (v roce 2012) na 24,1 % (2017). Česko je v oblasti online retailu rozhodně velmocí – v loňském roce u nás proběhlo na internetu dokonce více než 43 % prodejů technického zboží konečným spotřebitelům, čímž jsme na evropské špičce – až s odstupem následují Nizozemí (35 %), Slovensko (34 %), Velká Británie (33 %) či Německo (29 %),“ informoval Tomáš Drtina, Managing Director GfK CZ&SK.
