Generace Z mění preference na trhu práce
Na trh práce vstupuje generace Z a s ní i změny v požadavcích potencionálních zaměstnanců. Z průzkumu kandidátských preferencí personální agentury Grafton Recruitment vyplývá, že finanční ohodnocení není u pracovníků z této generace na prvním místě. Důležitější je pro ně smysluplnost práce, flexibilita a příležitosti k osobnímu rozvoji. Zástupce generace Z musí zaměstnání nejenom naplňovat, ale také dávat pocit, že svou prací dělají svět lepším. Firmy se musí naučit tuto mladou generaci vhodně motivovat, jinak jim zmizí do světa podnikání a na volnou nohu.
Generace Z představuje skupinu lidí narozenou od poloviny 90. let až do současnosti. Tato generace dnes představuje 24 % populace, aktivní na trhu práce je však zatím jen část narozená do přelomu tisíciletí. V tuto chvíli jde především o lidi se středoškolským vzděláním či výučním listem, první uchazeči o práci s vysokoškolským diplomem na pracovní trh vstoupí už v průběhu příštího roku. I přesto, že se generace Z od předchozí generace tzv. mileniálů příliš věkem neliší, preference i chování mají jiné. „Jsou plně sžití s digitálními technologiemi, které výrazně ovlivnily způsob jejich uvažování a komunikace s okolím. Dokáží rychle a efektivně přepínat mezi prací a zábavou a jsou schopni pracovat současně na více úkolech zároveň. Mají také přirozenou tendenci hledat řešení a inovovat zaběhlé pracovní postupy s cílem zjednodušit zbytečně komplikované procesy. To má značný potenciál změnit způsob práce v kancelářích i jinde,“ uvádí Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment.
Smysluplnost a vzdělání
Z průzkumu společnosti Grafton Recruitment vyplývá, že zástupci této mladé generace již nesledují v prvé řadě finanční ohodnocení jako jejich předchůdci, ani efektivitu nebo profit jako samotní zaměstnavatelé, daleko důležitější je pro ně pocit smysluplnosti. I proto je pro ně klíčovým kritériem pro přijetí pracovní nabídky touha být součástí pozitivní firemní kultury. Až na druhém místě pomyslného žebříčku jsou finance, velmi těsně následované flexibilitou a příležitostmi v oblasti vzdělávání a osobního rozvoje. „Finance tato generace ještě nemá potřebu řešit tolik, jako jejich starší kolegové. Její zástupci obvykle ještě žijí u rodičů a nemají náklady s hypotékami či drahými nájmy. I proto by firmy v náborových inzerátech neměly slibovat primárně výši mzdy nebo bohaté benefity, ale spíš vysvětlit, čemu pracovník na dané pozici svou prací pomůže a jaké má příležitosti rozvoje,“ říká Jitka Součková a dodává: „I když respondenti z této mladé generace obvykle myslí, že studium na vysoké škole není nutné, plně si uvědomují nezbytnost průběžného celoživotního vzdělávání. I proto dávají při výběru zaměstnavatele přednost těm firmám, které svým zaměstnancům pomáhají s rozvojem, a to nejen v jejich oboru, ale například i v oblasti tzv. měkkých dovedností.“ Tato generace má jednoznačně technologicky orientovaný životní styl. Během dne používají její zástupci až pět moderních přístrojů, a proto i jejich vzdělávání musí být specifické a odlišné než doposud. Díky internetu jsou samostatní, a zvyklí učit se nové věci sami nebo prostřednictvím online platforem.
Flexibilita je cestou k loajálním zaměstnancům
V pracovních nabídkách by také měla silně rezonovat flexibilita. A to nejen na místě výkonu práce, ale i na čase a typu pracovního úvazku. Mladí lidé dnes kladou mnohem větší důraz na individualitu, více si cení nezávislosti a tíhnou k osamostatnění se na trhu práce. Právě z těchto důvodů je pro ně velmi atraktivní práce na volné noze. „Zaměstnavatelé tedy budou muset do budoucna v daleko větší míře akceptovat spolupráci na bázi dohod o pracovní činnosti či zkrácených úvazků s možností práce z domova,“ komentuje Jitka Součková s tím, že pokud firmy nebudou této pružnosti schopny, uchazeče z generace Z ztratí.
