Daně - část II.: Kdo podává daňové přiznání - příklady
V minulém díle jsme se seznámili s teoretickým rámcem pro povinnost podávat přiznání k dani z příjmů. V druhé části se pokusíme ukázat povinnost podat přiznání na některých příkladech.
Kromě poměrně jednoznačných případů, které jasně splňují některý z bodů ukládající povinnost, se můžeme setkat v praxi s komplikovanějšími případy, kde o povinnosti rozhodují jemné nuance. Podíváme se na některé případy, kdy mohou nastat obě situace:
1) Podnikatel
Jana zahájila své podnikání v pozdější části roku. Předtím byla nezaměstnaná. Za krátkou dobu podnikání za daný rok vydělala:
a) 14.000 korun. Náklady činily 2.000 korun. Jana nemusí podat daňové přiznání, jelikož nepřesáhla příjmy 15.000 korun. Musí nicméně na FÚ podat prohlášení o nedosažení příjmů pro povinnost podat daňové přiznání.
b) 16.000 korun. Náklady spojené s podnikáním činily 6.000 korun. Zisk tedy činil 10.000 korun. Přestože Jana v druhém případě vykázala nižší zisk, daňové přiznání podat musí. Překročila totiž hranici příjmů 15.000 korun.
Náklady jsou pro povinnost podat přiznání irelevantní!
2) Přivýdělky
Důchodce Petr si přivydělává prodejem vajíček na místním trhu.
a) Tímto způsobem si vydělá přibližně 8.000 korun ročně. Petr podávat daňové přiznání nemusí - není zaměstnán (závislá činnost), a tak by musel překročit hranici 15.000 korun, aby přiznání podávat musel. Stejně princip lze aplikovat pro studenty nebo rodiče na rodičovské.
b) V případě, že by Petr stále pracoval (měl závislou výdělečnou činnost) a přivydělával si prodejem vajíček, hranice by klesla na 6.000 korun, a tak v našem příkladě by podat přiznání musel. Zároveň by tento přivýdělek podléhal zdanění.
c) Posledním modelem podobného příkladu je jednorázový přivýdělek zaměstnaného Petra. Například tedy při jednorázovém prodeji vajíček. Petrův příjem v hodnotě například 18.000 korun (v úvahu tak přichází spíše například provedení elektroinstalace spíše než prodej vajec) vytváří povinnost pro Petra přiznání podat. Peníze se však v tomto případě nedaní - jde o příležitostný příjem.
Stejný princip platí i pro pronájem prostor.
3) Honoráře
František píše pro internetové magazíny.
a) František píše pravidelně a měsíční honorář činí 6.000 korun. František podávat přiznání nemusí. Jeho honorář je snížen o srážkovou daň 15 % a on příjem již nedaní. Tento případ platí do 7.000 korun měsíčně.
b) Pokud Františkův honorář je 9.000 korun měsíčně, není snížen o srážkovou daň. Namísto toho František přiznání podává a příjem daní.
c) Kdyby František byl zaměstnán a publikoval seriál článků, který mu byl vyplacen najednou částkou 8.000 korun, musel by daňové přiznání podat. Překročil totiž částku 6.000 ročně.
d) V případě, že by byl František studentem (na rodičovské nebo důchodce), s jednorázovým honorářem 8.000 korun by podávat přiznání nemusel. Nepřekročil by totiž příjmovou hranici 15.000 korun.
4) Práce na dohodu
a) Jitka studuje a vypracovává grafické návrhy pro jednu společnost, se kterou má podepsanou dohodu o provedení práce. Touto formou si vydělává 8.000 korun měsíčně. Příjem převyšující 5.000 korun společnost nebude danit pomocí srážkové daně. Při podepsání prohlášení o dani bude firma odvádět zálohy na daň včetně uplatnění slevy na poplatníka.
b) Jitka zahájí spolupráci formou dohody o provedení práce s druhou firmou, a tak z jedné DPP má příjem 8.000 a z druhé DPP 7.000 korun. Prohlášení o dani může Jitka podepsat pouze s jednou firmou. V tomto konkrétním případě se Jitce vyplatí přiznání podat (přestože nemusí). Může pak uplatnit slevu na poplatníka sama a nebude daně platit.
c) Při nižších příjmech (do 5.000 korun) by se Jitce podávat přiznání nevyplatilo. S první firmou by podepsala prohlášení o dani, nicméně druhá by její příjem automaticky danila srážkovou daní 15 %.
5) Více zaměstnání (Dohody o pracovní činnosti)
a) Eva pracuje jako uklízečka v obchodním domě. O víkendech uklízí navíc sklady společnosti, se kterou má sepsanou dohodu o pracovní činnosti. Na dohodu činí Evin příjem 6.000 korun měsíčně. Eva musí podat daňové přiznání, protože příjem z dohody není snížen o srážkovou daň. Překročil totiž 5.000 korun měsíčně.
b) Eva opustila zaměstnání v obchodním domě v polovině roku a přešla ke společnosti, které uklízela sklady, na hlavní pracovní poměr. Eva může požádat nového zaměstnavatele o vypracování všech daní a nemusí tedy přiznání podávat. Musí však doložit potvrzené příjmy ze zaměstnání předchozího.
