Daně - část I.: Kdo musí podávat daňové přiznání
Každoroční vypisování daňového přiznání je pro mnohé zaběhlou rutinou, někteří mají daňové poradce. Pro jiné je však povinnost podat daňové přiznání novinkou anebo si nejsou jistí, zda daňové přiznání podávat musí. Postupně se tedy podíváme na to, jak daň z příjmu fyzických (okrajem i právnických) osob funguje.
Celým názvem se klasické daňové přiznání nazývá přiznání k dani z příjmů fyzických osob (zkráceně přiznání k DPFO). Pro poplatníky (označované také jako daňové subjekty) je klíčový zákon č. 586/1992 Sb. - zákon o daních z příjmů. Ustanovení o podávání daňového přiznání upravují také některá ustanovení v zákonu o správě daní a poplatků.
Přiznání k DPFO je povinen podat každý, kdo přesáhne za rok příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, 15.000 korun. Do této částky se nezapočítávají příjmy osvobozené od daně a příjmy ponížené o srážkovou daň zvláštní sazbou. I v případě nepřesáhnutí příjmů 15.000 Kč může mít poplatník povinnost podat přiznání, a to v případě, že vykazuje daňovou ztrátu.
Povinnost podat přiznání k DPFO platí i pro poplatníky, kteří mají během roku příjmy od více plátců daně najednou. Zvláštním případem je i vyplacení takových příjmů poplatníkovi, které v uplynulých letech byly zaúčtovány plátcem daně, avšak nebyly považovány za příjmy poplatníka. Poplatníkovi tak vzniká povinnost podání přiznání k DPFO.
Daňových nerezidentů se týká podání přiznání také pokud uplatňují slevu na dani, daňové zvýhodnění nebo nezdanitelnou část základu daně. Výčet uzavírají poplatníci, kteří byli k podání vyzváni správcem daně.
Naopak povinnost podávat daňové přiznání neplatí v případech, kdy poplatníkovy příjmy pochází ze závislé činnosti včetně funkčních požitků od jednoho, nebo více plátců daně (postupně během roku) a jiné příjmy nepřesáhnou 6.000 Kč. Podmínkou je však podepsání prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů.
V případě, že poplatník daňové přiznání nepodá včas, může být správcem daně vyměřená daň navýšena až o 10 %. Základ pro daň správce vypracuje v takovém případě sám, i bez součinnosti daňového subjektu. Stejný postup se uplatňuje i při vyplnění přiznání chybnými nebo neúplnými informacemi. Nesplnění lhůty podání nicméně může vyústit v pokutu až 2 miliony korun.
V dalším díle se podíváme na jednotlivé příklady povinnosti podávat daňové přiznání. Závěrem je ještě nutné zdůraznit, že podat daňové přiznání neznamená pro poplatníka vždy povinnost uhradit daň. Výměra daně se řídí mnoha činiteli.
