Čtvrtina firem zakazuje využívání internetu k soukromým účelům
Z šetření personální agentury Grafton Recruitment vyplynulo, že pouze 47 % českých firem má nastavená pravidla využívání internetu pro soukromé účely zaměstnanců. Polovina z nich ho zakazuje zcela, 19 % pak blokuje alespoň sociální sítě.
Větší polovina zaměstnavatelů spoléhá na odstavec 1 paragrafu 316 zákoníku práce, dle něhož pro zaměstnance platí absolutní zákaz využívat výrobní a pracovní prostředky pro soukromé účely. V takovém případě však dosud zaměstnavatelé neměli příliš mnoho možností kontroly. Nedávný rozsudek Evropského soudu ovšem dává personalistům v oblasti sledování aktivit zaměstnanců na internetu větší pravomoci.
Z dostupných průzkumů vyplývá, že Češi stráví v průběhu své pracovní doby celých 52 minut vyřizováním soukromých aktivit na internetu (v době lednových výprodejů dokonce téměř 2 hodiny). I když dle odstavce 1 paragrafu 316 zákoníku práce mají personalisté právo sledovat a kontrolovat, zda zaměstnanci nevyužívají pracovní a výrobní prostředky k soukromým účelům, ještě donedávna neměli pravomoci sledovat, čím konkrétně se na internetu zaobírají.
Nový rozsudek Evropského soudu však mění pravidla. Dle něj je sledování soukromé korespondence zaměstnance přípustné v rozsahu nezbytném pro účely prokázání případného využívání internetu pro soukromé účely. K monitoringu mohou personalisté přistupovat jen nahodile a při podezření, soustavné sledování a získávání údajů o soukromí je nepřípustné. Monitoring pak může provádět pouze dedikovaný HR pracovník, nejlépe za přítomnosti zástupce zaměstnanců či odborů. Monitoring se přitom může týkat i sociálních médií. Při nástupu však musí být zaměstnanec seznámen se směrnicí, která možnost kontroly a její případný průběh vysvětlí.
„Stejně jako v případě hledání zaměstnání, tak i v době zaměstnaneckého poměru se nevyplatí sdílet na sociálních sítích nevhodný obsah,” říká Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. „Když kandidát hledá práci a sdílí fotky z bujarých večírků či šíří pomluvy předchozího zaměstnavatele, může to celé řadě personalistů zavdat důvod, proč kandidáta například ani nepozvat na osobní pohovor. Dle našeho nedávného šetření se to týká až 35 % kandidátů. V případě sdílení dehonestujících informací o zaměstnavateli či zveřejňování obchodních tajemství zase zaměstnanec riskuje ztrátu pracovního místa.”
Šetření Grafton Recruitment mezi personalisty rovněž ukázalo, nakolik jsou soukromé aktivity svých zaměstnanců na internetu v pracovní době ochotni tolerovat. Takřka 100 % odpovědí zněla 20-30 minut. „Nový rozsudek Evropského soudu může na první vypadat jako bič na zaměstnance. Není tomu však tak. Je nutné jej nahlížet jako ochranu zaměstnavatele. Nikdo přece nechce platit zaměstnancům hodiny času, které tráví místo práce svými soukromými aktivitami,“ říká na závěr Jitka Součková.
