Češi si nejčastěji šetří na nevýhodných běžných účtech a mnohdy utrácejí bez rozmyslu
Z průzkumu ING Bank zkoumajícího postoje české populace ke spoření vyplývá, že Češi si nejvíce spoří na běžných účtech. Druhou nejčastější formou je penzijní spoření a až na třetím místě se umístily klasické spořicí účty, přestože střadatelům nabízejí nejvyšší zhodnocení. Na těch šetří pouze 42 % dotazovaných, a to převážně z řad vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Klíčem k úspěchu je pravidelnost
Spoření je zpět a znovu se vyplácí, téměř komukoliv. I drobnější vklady, například již stokoruny, pokud jsou ukládány pravidelně, mohou ve výsledku střadatelům pomoci dosáhnout vytyčených spořicích cílů. Nejlepším finančním produktem pro zhodnocení pravidelných úspor jsou bezesporu spořicí účty. „Pro pravidelné spoření lze nyní například využít i férové nabídky ING Konta. To nabízí zhodnocení 2,0 % p. a. na každou nově vloženou korunu až do 300 000 Kč měsíčně. Mohou ji každý měsíc využít stávající i noví klienti,“ říká ředitel retailového bankovnictví ING Bank Radek Sedlář.
„Úrokové sazby na spořicích účtech rozmrzají a v tomto roce se dá předpokládat masivní nárůst zájmu o tyto produkty. Střadatele k tomu mohou vést i vyšší mzdy, ale také obava ze zhoršení ekonomické situace,“ doplňuje souvislosti hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
To, že se pravidelné spoření vyplácí nejen finančně, potvrzuje i psycholožka. „Spořit pravidelně je z psychologického hlediska velmi zásadní… Hlavním důvodem je, že u činnosti pravidelné si při jejím nenaplnění své selhání plně uvědomujeme a jsme pak následně o to důslednější. Při nárazovém spoření si naopak lidé své chování často omlouvají tím, že danou peněžní částku zrovna opravdu potřebovali a případné nepravidelné úspory odkládají na později. To se pak samozřejmě opakuje,“ doplňuje psycholožka Martina Viewegová.
Češi si nejčastěji spoří 100 až 500 Kč měsíčně
23 % obyvatel spoří 100 až 500 Kč měsíčně, pětina lidí spoří 500 až 1 000 Kč a 19 % dotázaných mezi jedním až dvěma tisíci Kč. Více než 10 000 Kč měsíčně si je schopno ukládat 2,5 % Čechů. Finanční rezerva „na horší časy“ je nejdůležitější pro skupinu 30–44letých. Lidé nad 45 let spoří na penzi, mladí hlavně na bydlení a koníčky.
„Téměř tři čtvrtiny Čechů mají své úspory uložené na běžných účtech. Zde se ale vložené peníze především kvůli růstu inflace v poslední době nezhodnocují. Přitom více než polovina dotázaných v průzkumu ING uvádí, že jsou se svou finanční rezervou nespokojeni. Respondenti tvrdí, že by letos rádi naspořili více než v minulém roce. Spoření se chystají navýšit hlavně mladí do 29 let. Otázkou je, kolik z nich předsevzetí dodrží, jelikož minulý rok vytrvalo pouze 17 % účastníků průzkumu,“ říká šéf retailu ING Bank Radek Sedlář. Obecně využívají různé způsoby spoření spíše lidé s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. Téměř vůbec naopak nespoří lidé bez maturity. Čtyřem pětinám respondentů naopak nedělá problém ukládat peníze alespoň jednou měsíčně. 13 % lidí si spoří tajně, aby to jejich partner nevěděl.
Spoření podrývají tajné a impulzivní nákupy
K tajným nákupům se uchyluje čtvrtina Čechů, peníze však berou ze svých osobních rezerv, i když účty mají společné. Tajné nákupy dělají častěji ženy. Obvykle se jedná o oblečení a kosmetiku. Necelá třetina z nich se k tomuto chování nechává nalákat akčními slevami v obchodech. Téměř třetina dotázaných neumí obětovat menší nákupy kvůli spoření. Selhávají nejčastěji mladí.
Alespoň jeden účet, ke kterému má přístup pouze jeden z partnerské dvojice, vlastní 55 % respondentů a jedná se opět především o mladé. Společné účty mají převážně starší generace a také téměř polovina domácností o třech a více členech. Více než polovina Čechů si nechává i pro společné soužití účet, do kterého nemá druhý z partnerů přístup.
Více než 60 % párů společně konzultuje výdaje na dovolenou anebo vánoční dárky. Hádky ohledně utrácení občasně probíhají jen v necelé třetině vztahů. Pravidelné neshody ohledně financí přiznává 7 % respondentů. Ať už rodiče spoří jakkoli, své děti vede ke spoření 84 % z nich, nezáleží přitom na vzdělání, pohlaví ani regionu.
Bez rozmyslu utrácejí zejména ženy a mladí do 30 let
Jen pro „dobrý pocit“ z nákupu utrácejí spíše ženy a paradoxně také vzorek s nejnižším objemem příjmu. Zbylých 79 % však s tímto problém nemá. Muži a obecně lidé s vyšším vzděláním častěji porovnávají různé ceny na internetu. To jim pomáhá vyhnout se nevýhodným nabídkám a ušetřit. Hranice částky pro porovnání se však zvyšuje s věkem. Na srovnávačích ale porovnává ceny dražších výrobků alespoň někdy 96 % respondentů. Větší elektroniku nebo i mobilní telefon nezakoupí bez porovnání cen opravdu jen zlomek z nás. Tři pětiny lidí, nejčastěji mladí, spoří menší hotovost do prasátka. Drobné z pokladničky v případě potřeby hotovosti bere 57 % lidí, kteří pokladničku doma mají.
