Byznys ve věku umělé inteligence

Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti Microsoft „Byznys ve věku umělé inteligence“, u společností vykazujících dvouciferné tempo růstu, je pravděpodobnost, že už dnes využívají umělou inteligenci (AI) dvakrát vyšší než u ostatních firem.

Z rychle rostoucích firem už 38 procent aktivně pracuje na zavádění umělé inteligence, přičemž drtivá většina z nich (87 %) plánuje v horizontu jednoho až tří let investovat do rozvoje umělé inteligence v rozhodovacích procesech. Naléhavost zavádění AI ukazuje i to, že téměř polovina těchto firem ji plánuje více využívat už během následujícího roku. Jejich šéfové v tom vidí příležitost nejen ke zvýšení efektivity, ale chápou umělou inteligenci především jako možný zdroj dalšího růstu založeného na inovacích.

„V průzkumu na první pohled upoutá velký rozdíl mezi rychle rostoucími firmami a těmi ostatními. Nejen, že dnešní lídři jsou z hlediska implementace AI už nyní dále, ale cítí mnohem větší naléhavost využívat umělou inteligenci ještě více a co nejdříve,“ popisuje Dalibor Kačmář, ředitel pro partnerskou síť Microsoft Česká republika a Slovensko.

Firmy v průzkumu odpovídaly, zda oblast AI vůbec neřeší (fáze 0), už se jí začínají zabývat (fáze 1), experimentují s ní (fáze 2), formalizují její využití (fáze 3), případně se už soustředí na integraci v rámci svého byznysu (fáze 4).

Z firem, které rostou pomaleji, AI aktivně zavádí jen necelá pětina (17 %). Navíc tyto firmy zatím nepociťují velkou urgenci v implementaci umělé inteligence, do rozhodovací AI plánují dvě třetiny z nich investovat v dlouhodobějším horizontu tří až pěti let.

Jak si stojí české firmy? V České republice je míra praktického využívání umělé inteligence ve firmách ve srovnání s dalšími zeměmi v průzkumu podprůměrná. Pozitivní zprávou je, že 70 procent tuzemských firem je ve fázi přípravy a experimentování s využitím AI. Ovšem pouhých 17 procent firem v Česku se dostalo do fáze implementace (fáze 3 a 4). Tuzemským firmám nadšení ohledně AI nechybí, ale projevuje se spíše v laboratořích než v obchodní praxi – řada z nich zatím nemá jasnou strategii a konkrétní obchodní scénáře, jak s AI naložit v praxi. „Tuzemské firmy stojí na podobné startovní čáře jako vyspělé země a nyní se hraje o to, kdo tuto inovační šanci nejlépe využije. Ten, kdo bude mít jasnou vizi přidané hodnoty AI pro podnikání, má obrovskou šanci stát se lídrem ve svém odvětví. I menší podniky se díky včasnému zavedení AI mohou posunout do pozice vyzyvatele současných lídrů na trhu,“ uvádí Dalibor Kačmář.

České firmy se zatím spíše než na inovace soustředí na zlepšení stávajících firemních procesů, kde s AI v příštích 12 měsících počítá 22 procent dvouciferně rostoucích firem a 33 procent ostatních firem. Do tří let pak chce AI pro tyto účely zavést dokonce 87 procent „vyzyvatelů“ a 78 procent dvouciferně rostoucích firem.

Se strategickým využitím umělé inteligence české firmy spíše vyčkávají. Zatímco například v USA ji plánuje využívat pro rozhodování do tří let 100 procent oslovených firem, pro Evropu je průměr 87 procent, a v ČR je to jen 80 procent respondentů. Během jednoho roku ji v ČR plánuje využívat jen asi 16 procent firem (průměr činí přes 40 procent). Pro vývoj nových produktů nebo nalezení nových obchodních příležitostí také zatím v Česku plánuje během roku využít AI méně firem než v dalších zemích z průzkumu.

„Henry Ford řekl, že kdyby se lidí zeptal, co potřebují, chtěli by rychlejší koně. Ale on vymyslel auto. Budoucími lídry budou firmy, které využijí AI strategicky a na inovace, nikoli jen na zlepšení toho, co už dnes dělají,“ doplnil Dalibor Kačmář.

Nyní se nejen na českém trhu hraje o to, kdo bude díky správnému a včasnému využití umělé inteligence lídrem v budoucnosti. Jak ukázal jiný průzkum, české firmy přitom bohužel dlouhodobě podceňují nástup digitalizace, a nevidí se jako tahouni inovačních změn. „Jen 12 procent českých manažerů očekává během nadcházejících dvou let disrupci, tedy výraznou změnu v jejich odvětví, a dvě pětiny si myslí, že se nic zásadního nestane. Těmto firmám může velmi rychle ujet inovační vlak,“ zhodnotil situaci Rudolf Urbánek, generální ředitel Microsoftu Česko a Slovensko.

Česká republika tak zatím nepatří mezi “inovační tygry” v rámci Evropy. Řada dalších zemí je vzhledem k AI odvážnější a progresivnější. I z hlediska budoucnosti tuzemské ekonomiky je proto velmi důležité postupovat tak, aby místní firmy dál obstály v konkurenčním prostředí evropského trhu. Toho si je ostatně vědoma i české vláda. I proto patří rozvoj umělé inteligence mezi jedny z priorit Národní strategie umělé inteligence z dílny ministerstva průmyslu a obchodu.

„Důležité je jednak začít postupně budovat český AI průmysl, tedy komunitu startupových, malých a středních firem orientovaných na vývoj řešení na bázi umělé inteligence, jednak též podporovat systémové zavádění umělé inteligence do všech výrobních podniků i služeb. Jedině tak uděláme kvalitativní skok od pouhých montoven k moderní flexibilní výrobě s pozitivními dopady na českou ekonomiku,“ říká Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT a vedoucí iniciativy AICZECHIA.

Podrobnější výsledky průzkumu „Byznys ve věku umělé inteligence“ najdete zde.

O průzkumu: Průzkum Byznys ve věku umělé inteligence, který si v lednu 2019 nechal zpracovat Microsoft, zjišťoval mezi 1150 lídry napříč 13 zeměmi, jak plánují aplikovat umělou inteligenci a jaký mají názor na její budoucí využití. V České republice se do průzkumu zapojilo celkem 100 šéfů firem nad 250 zaměstnanců.

Hlavní zjištění z průzkumu:

• 38 % dvouciferně rostoucích firem aktivně zavádí AI.

• Jen 17 % ostatních firem už aktivně zavádí umělou inteligenci.

• 87 % dvouciferně rostoucích chce investovat do umělé inteligence v rozhodovacích procesech do tří let.

• 66,7 % ostatních firem až spíše v horizontu 3-5 let.

• České firmy se zatím pohybují ve fází experimentování (69 %), v aktivním zavádění AI jsme v rámci zemí v průzkumu pod průměrem (ČR 17 % - průměr 21 %).

• Zatímco v jiných zemích patří mezi tři hlavní výzvy při zavádění AI nalezení talentovaných lidí (39 %), v Česku jsou hlavní výzvy - přizpůsobit se rychle se měnícím tržním podmínkám (60 %), vytvořit dlouhodobou strategickou vizi pro AI (44 %) a nedostatek konkrétních nápadů, jak AI může přinést větší přidanou hodnotu zákazníkům (44 %).