Články

9 z 10 Čechů plánuje letos oslavit Vánoce, naopak 4 procenta lidí letos Vánoce slavit nebude. Každý čtvrtý Čech plánuje letos utratit za vánoční dárky částku v rozpětí od 5 000 Kč do 9 999 Kč. Kosmetika, oblečení a hračky jsou 3 nejčastěji plánované dárky, které Češi najdou letos pod stromečkem.

Při rozjímání u svařeného vína a hořícího dřeva je dobré myslet na několik věcí, které mohou návštěvníky adventních trhů ušetřit nepříjemných zážitků. Na co dát pozor a jaké triky mohou zkusit prodejci či kapsáři ve Vídni, Drážďanech, Bratislavě a dalších místech v sousedních zemích, zjistilo Evropské spotřebitelské centrum ČR.

Z nejnovějšího globálního průzkumu Workmonitor personálně poradenské společnosti Randstad vyplynulo, že roste počet lidí, kteří se domnívají, že by mohli přijít o svou stávající práci. Své obavy vyjádřilo celkem 24 % respondentů průzkumu, 6 % tvrdí, že je to dokonce velmi pravděpodobné. Dle průzkumu změnilo v uplynulých šesti měsících zaměstnání 18 % Čechů a zhruba pětina lidí si aktuálně novou práci buď aktivně hledá, nebo se po zajímavých pracovních příležitostech u jiného zaměstnavatele poohlíží. Nejčastěji měnili zaměstnavatele lidé pracující v potravinářské výrobě, bankovnictví a pojišťovnictví a v oblasti těžebního průmyslu a energetických firem. Se svým zaměstnavatelem je spokojeno 67 % českých zaměstnanců.

V loňském roce byla zaznamenána rekordní spotřeba drůbežího masa, a to 27,3 kg na obyvatele. Je to o 1,8 % více než v roce 2016. Rostlinných tuků a olejů jsme pak zkonzumovali nejvíce od roku 1948.

Česká obchodní inspekce od začátku roku zaznamenala zhruba čtyřicet stížností na server Viagogo.com. Stížnosti se týkaly nejčastěji navyšování ceny vstupného během objednávky, nemožnosti stornovat transakci, ale také neplatných vstupenek, nevrácení peněz za vstupenku na zrušený koncert apod. Inspektoři České obchodní inspekce provedli kontrolu na základě četných podnětů spotřebitelů a prokázali nekalou obchodní praktiku.

Pro 7 z 10 kupujících je nakupování spíše zábavné než obtížné. Pro české a slovenské domácnosti jsou nejdůležitějším místem pro nákupy rychloobrátkového zboží hypermarkety. Domácnosti chodí na nákupy do supermarketů a diskontů častěji a i na větší nákupy než v minulosti. Diskonty zase upevňují svou pozici při velkých zásobovacích nákupech v obou zemích.

Růst kupní síly nahrává vyšším výdajům v maloobchodě, a to jak i u potravin, tak u zboží dlouhodobé spotřeby. Projevuje se to také na rostoucím podílu zákazníků investujících do kvalitnějšího zboží. Promoční nákupy ovšem v Česku stále hrají zásadní roli – každá druhá koruna za balené potraviny a drogerii je utracená v akci. Roste také podíl privátních značek. Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní zvyklosti Čechů, stále intenzivněji využívají mobilní zařízení v různých fázích nákupního procesu i u kategorií zboží, kde to dříve nebylo obvyklé.

Poskytování stejných příležitostí a podmínek pro ženy i muže potvrdila společnost SAP Services společně se SAP ČR, SAP Ariba a SAP Concur získáním mezinárodně uznávané certifikace EDGE (Economic Dividends for Gender Equality). Jedno z největších center podnikových služeb v Praze, které poskytuje finanční a personální služby pobočkám SAP po celém světě, je však na českém trhu spíše výjimkou. Česká republika totiž v rovnosti žen a mužů stále zaostává. Například zastoupení žen v managementu českých firem činí průměrně 14 %, v SAP Services je jejich podíl dokonce dvoutřetinový.

Z průzkumu asociace ABSL vyplývá, že již 61 % zaměstnanců oboru sdílených podnikových služeb tvoří mileniálové. Na rozdíl od průmyslových firem, kde od přelomu tisíciletí stoupl průměrný věk zaměstnanců zhruba o 5 let, obor podnikových služeb mládne. Pro zaměstnavatele z tohoto segmentu to ovšem znamená, že se musí preferencím mladší generace přizpůsobit, a to jak v oblasti firemní kultury, tak i v otázkách pracovního prostředí a podmínek. Svým zaměstnancům tak musí nabídnout například kvalitní profesní vzdělávání, flexibilitu a možnost ztotožnit se s cíli a filozofií firmy.

Čím vyšší manažerská funkce, tím složitější je hledání vhodného kandidáta. Manažeři s praxí totiž práci obvykle aktivně nehledají, ale chtějí se nechat ulovit. Důležitá je pro ně přitom i délka výběrového řízení, která by ideálně neměla trvat déle než 2 měsíce. Vyplývá to z nedávného šetření personální agentury Grafton Recruitment.